Praha – Koaliční rada bude podle místopředsedy KDU-ČSL a Poslanecké sněmovny Jana Bartoška znovu jednat o služebním zákonu. Chce se k němu vrátit kvůli hrozbě prezidenta Miloše Zemana, že zákon vetuje, bude-li upravovat funkci tzv. politických náměstků. Zástupci stran, které služební zákon podporují, však zatím tvrdili, že změnu nepřipustí – koalice odkazuje zejména na dohodu s částí opozice, z níž vzešla konečná verze služebního zákona, v níž jsou náměstci zakotveni. Současně se ale zástupci vládních stran shodují, že případné vypuštění politických náměstků ze služebního zákona by nepředstavovalo tragédii. Předseda vládních legislativců Jiří Dienstbier (ČSSD) však upozornil, že výsledkem by nebylo zrušení tohoto postu, ale naopak ministrova libovůle v jejich jmenování.
Jiří Dienstbier, který dříve kritizoval výsledek dohody vládních stran s opozičními TOP 09 a ODS, nyní podpořil výhrady Miloše Zemana vůči paragrafům, které upravují jmenování úředníků. Současně však zpochybnil prezidentův boj proti politickým náměstkům. Upozornil, že Zemanem kritizovaný paragraf 174 služebního zákona funkci politických náměstků nezavádí, ale naopak omezuje jejich počet. „Oproti současnému stavu snižujeme počet náměstků, protože se v návrhu zastropovávají na dva. Dosud jich mohlo být neomezeně, kolik si ministr politicky obhájil a na kolik měl peníze,“ uvedl Jiří Dienstbier. Je přitom přesvědčen, že existence politických náměstků vychází přímo z Ústavy.
Protože Zeman pohrozil, že navrhne Ústavnímu soudu zrušení sporného paragrafu služebního zákona, připustil Dienstbier, že by služební zákon mohl fungovat i bez něj. „Jinými slovy, pak by si každý ministr mohl jmenovat tolik náměstků, kolik bude chtít,“ nastínil předseda legislativní rady vlády a ministr bez portfeje Jiří Dienstbier. Zeman tak podle něj dosáhne opačného výsledku, než zřejmě chce - více z projevu prezidenta Zemana čtěte zde.
Bohuslav Sobotka o funkci politických náměstků:
„Ústava počítá s náměstky jako ústavními činiteli v širším slova smyslu. Je to legitimní politická úroveň řízení.“
Koalice bude o služebním zákonu znovu jednat
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek upozornil, že samotný termín „politický náměstek“ ve služebním zákonu ani není použit. „V návrhu služebního zákona není ani slovo o politických náměstcích, tam je, že ministr může mít jednoho až dva náměstky,“ poznamenal. Podle Faltýnka to tedy znamená pouze to, že si nový ministr na úřad může přivést nanejvýš dva své spolupracovníky. Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka potom upozornil, že institut politického náměstka existoval i v původní verzi služebního zákona, který připravila vláda samotného Miloše Zemana.
Jan Chvojka v Událostech, komentářích:
„Politický náměstek je člověk, který pomáhá ministrovi řídit ministerstvo, který ho zastupuje na jednáních, na kterých ministr nemůže být. Není to jenom případ, který zmínil pan prezident, kdy by byl ministr nemocný nebo byl v zahraničí, ale samozřejmě se mohou stát i případy, kdy ministr musí být v Brně a zároveň třeba v Plzni – takže ministr bude v Brně a náměstek v Plzni.“
O služebním zákonu však bude ve středu ještě jednat koaliční rada. Téma na ní chce znovu otevřít místopředseda lidovců Jan Bartošek, který se večer setkal s prezidentem, jemuž chtěl význam politických náměstků vysvětlit. Po schůzce však Bartošek řekl, že Miloš Zeman vyhrožuje vetem i nadále. Dodal však, že dál počítá s tím, že návrh novely služebního zákona zůstane tak, jak je. „Jestliže bude koaliční shoda na tom, že věci měnit nebudeme, tak je skutečně měnit nebudeme,“ řekl Jan Bartošek.
Vládní politici přitom vůli k vypuštění další části služebního zákona nemají. Jan Bartošek je přesvědčen, že není možné kritizovaný paragraf vypustit i kvůli dohodě s opozicí – ačkoli její zástupci tvrdí, že politické náměstky ve služebním zákonu nevyžadují. „Nevidím důvod na tom něco měnit,“ oznámil již před schůzkou s prezidentem. Také předseda ODS Petr Fiala uvedl, že i pokud koalice zmínku o náměstcích z návrhu služebního zákona neodstraní, strana dohodu nezpochybní.
Současně by však Jan Bartošek případné zrušení paragrafu 174, o které chce Zeman eventuálně usilovat u Ústavního soudu, nepovažoval za tragédii. „Ústavní stížnost dopadne tak, že zákon jako takový bude posouzen, případně z něho bude vyjmut nějaký paragraf, ale nebude zrušen en bloc,“ poznamenal. Dodal, že se s Milošem Zemanem sejde a o politických náměstcích s ním bude hovořit.
Zeman neklade důraz, kam by měl, míní Dienstbier
Ministr Dienstbier se ovšem za Zemanovy výtky vůči služebnímu zákonu částečně postavil. Stejně jako prezident má Dienstbier výhrady vůči zrušení institutu generálního ředitelství a způsobu jmenování státních tajemníků i tzv. sekčních náměstků, kteří nahradí dosavadní ředitele sekcí na ministerstvech. „Tam všude má pravdu, že dochází k větší politizaci, než jakou předpokládal původní návrh,“ podotkl Jiří Dienstbier.
Naopak opoziční hnutí Úsvit, které odmítalo původní koaliční návrh novely služebního zákona i výsledek podpořený kromě koalice i TOP 09 a ODS, považuje paragraf upravující počet politických náměstků na ministerstvech za nejdůležitější. Prezidentská kritika by měla koalici přimět ke změně v návrhu, který předseda hnutí Tomio Okamura označil za „totální korupční dohodu“. „Je potřeba, aby dali hlavy dohromady, jestli jim minimálně političtí náměstci stojí za to, aby se děly takovéto peripetie,“ uvedl Okamura. Dodal však, že má hnutí problémy i s dalšími kritizovanými body. Úsvit stejně jako KSČM totiž míní, že služební zákon nepovede k odpolitizování státní správy, což Úsvit považuje za hlavní cíl. „Depolitizace státní správy souvisí například s funkcí státního tajemníka. Politický náměstek je pravý opak,“ upozornil místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Komunistům se také nelíbí přesun pravomocí z původně zvažovaného generálního ředitelství státní služby na ministerstvo vnitra. To podle nich potom bude nepřiměřeně silné.
