Děti v Česku sice celkově pijí dostatečně, ráno a dopoledne jim ale voda chybí. Podle nejnovější studie AquaLife Institute je přitom právě ranní přísun tekutin zásadní, protože ovlivňuje celkovou hydrataci během dne. Děti, které pijí málo, jsou častěji unavené, bolí je hlava a špatně se soustředí.
Tělo dospělého člověka je z více než poloviny tvořenou vodou, u dětí je její podíl ještě výraznější. U kojenců dosahuje až 75 procent.
„U dětí je náročnost na obrat tekutin v organismu dvakrát až pětkrát vyšší než u dospělého člověka,“ vysvětluje autor studie a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy Fakultní nemocnice v Motole Petr Tláskal.
Spolu s kolegy zjistil, že téměř celá skupina sledovaných desetiletých dětí se v dopoledních hodinách ocitala na hraně dehydratace. „Dospěli jsme k názoru, že tekutin by měl člověk přijmout minimálně 250 mililitrů k snídani a 400 mililitrů v průběhu dopoledne,“ radí, aby se na pitný režim myslelo již od rána.
Když mají žízeň, je pozdě
Mnohé děti si samy od sebe neuvědomí, že by se měly napít. Stejně jako starší lidé mají posunutý práh žízně. Touha po napití se u nich dostavuje později, nebo vůbec. Podle Tláskala proto nemá cenu se dětí či seniorů ptát, zda mají žízeň, protože pokud ano, jsou již dehydratováni.
Tláskal apeluje, že je nezbytné doplňovat tekutiny během celého dne, nikoliv pouze při jídle. Nejlepší je obyčejná voda. „Čaj se často sladí, dostáváme se pak k nadměrnému příjmu cukrů, což není třeba pro obézní děti ideální,“ upozorňuje lékař.
Ze studie také vyplynulo, že pouze sedm procent dětí nepije slazené limonády. „Na rozdíl od mléka. Mléko nepije 20 procent dětí,“ říká s tím, že z hydratačního i nutričního hlediska jde o chybu.
