Deset let po orkánu Kyrill: Lesy se vzpamatovávají, silnému větru by ale podlehly znovu

11 minut
Obnova krajiny po orkánu Kyrill: Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK
Zdroj: ČT24

Orkán Kyrill přesně před deseti lety připravil v Evropě o život 48 lidí, z toho čtyři v Česku. Zničil až 10 milionů m³ dřeva, což jsou dvě třetiny celkového objemu roční těžby v Česku. Škody na majetku dosáhly dvou a čtvrt miliardy korun. Na Šumavě nebo v Krkonoších se zničené lesy postupně obnovují. Odborníci ale upozorňují, že ani dalšímu silnému orkánu by české lesy neodolaly.

Kyrill vznikl z tlakové níže, která se od 15. ledna postupně přetvářela až do ničivé bouře. Silný vítr se pak přihnal do Česka v pátek 18. ledna, maxima dosáhl o den později. V průměru dosahoval rychlosti 125 km/h, na horách foukal i rychlostí 145 km/h a na Sněžce dokonce rekordní rychlostí 216 km/h.

„Měl hodně nízké hodnoty tlaku ve svém středu a postupoval přes Atlantik nad Evropu. A protože byly velké teplotní rozdíly mezi pólem a rovníkem, tak při přechodu přes Atlantik nabral na síle a postupně zasáhl i Českou republiku. Následky byly katastrofální, ale bylo ještě štěstí, že nebyla sněhová pokrývka, protože to by situaci ještě víc zkomplikovalo,“ vysvětluje meteoroložka ČT Marie Odstrčilová.

Šumava: Zásahy lidí zhoršily následky

Na Šumavě zničil orkán podle odhadů zhruba milion stromů, lesy už se ale vzpamatovávají. „Můžeme pozorovat masivní samoobnovu, novou generaci smrkových semenáčků. Podle rozsáhlých průzkumů, které dělá správa národního parku na stovkách lokalit po celé Šumavě, je tam v průměru 5 až 6 tisíc semenáčků na hektar, což je víc, než kdybyste je sázeli ručně,“ říká Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty UK.

Popadané stromy po orkánu Kyrill u Černé hory v Národním parku Šumava na česko-německém pomezí
Zdroj: David Veis/ČTK

Na rozsahu poničených lesů se podle něj podepsaly i zásahy lidí. „Před Kyrillem byly tři stejné, ne-li větší vichřice v 80. a 90. letech a ty tolik stromů nevykácely. Problém je v tom, že po těchto vichřicích se do toho člověk začal přírodě motat, začal kácet ve vrcholových partiích a vytvořil tzv. porostní stěny. Kvůli nim se výsledky té následující vichřice zmnohonásobily,“ dodává Kindlmann.

Současný ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený se obává, že vzhledem k těžbám po kalamitě, které nechaly v parku další roztroušené paseky, mlaziny a zbytky starých porostů, by mohly být následky příští silné vichřice velmi vážné. „Les je labilnější na větší ploše, než byl před Kyrillem, a to je situace, kterou příští orkán nepochybně využije,“ míní.

13 minut
Připomeňte si: Události z 19. ledna 2007 o orkánu Kyrill
Zdroj: ČT24

V Krkonoších se lesy obnovují samy

Správci Krkonošského národního parku se rozhodli pro přirozenou obnovu lesa. Nechali postupně vyrůst podrost, do kterého v omezené míře vysadili jedle a listnaté dřeviny. Rozhodnutí ponechat lesy přirozenému zalesnění bylo podle ochránců správné, holiny úspěšně porostly novými lesy do pěti let po orkánu, říká mluvčí parku Radek Drahný.

Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88 tisíc metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě.

2 minuty
Smršť Kyrill překreslila mapu krkonošských lesů
Zdroj: ČT24

Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Podíl smrku by měl dál klesat. Správci parku však upozorňují, že přes prováděné změny nebudou krkonošské lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.

Kůrovcová kalamita horší než po orkánu

Ochrana lesů před tak silným větrem, jako byl orkán Kyrill, není podle ministerstev životního prostředí a zemědělství možná. Jednalo se o největší větrnou kalamitu od roku 1870. Většinu holin po vytěženém dřevu se však následně podařilo zalesnit. V dalších letech se povedlo i snížit množství kůrovce, který se po orkánu a vichřici Emma, jež do Česka přišla o rok později, přemnožil.

Za poslední desetiletí se podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zvýšil podíl listnáčů při obnově lesa, což znamená lepší stabilitu lesních porostů. „Na druhé straně však došlo vlivem sucha a kůrovce k vytvoření mnoha nových porostních stěn, zejména v jehličnatých monokulturách, kde jsou bory a smrky na nepůvodních stanovištích, v podhůří, ve vrchovinách a v pahorkatinách. Tyto lesní komplexy jsou v současné době ohroženy,“ dodal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Kůrovcová kalamita je však ještě horší, než byla po orkánu. „V letech 2010 až 2012 se podařilo výskyt podkorního hmyzu na smrkových monokulturách snížit na úroveň let 2005 a 2006. V současné době se potýkáme s ještě závažnější kalamitou než po jmenovaných orkánech, ta však souvisí s teplotními extrémy let 2014 a zejména 2015,“ uvádí Milan Knížek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Hlavní riziko je pak na severní Moravě, kde byl loni kůrovec nejvíce přemnožený. „Představa, že dnes foukne na severovýchodní Moravě něco jako Kyrill, je děsivá,“ dodává Příhoda.

  • Orkán Kyrill (orkán je podle Beaufortovy stupnice vítr s rychlostí nad 118 kilometrů v hodině, vyšší stupeň už neexistuje) způsobila tlaková níže, která vznikla nad Newfoundlandem a do Evropy se přesunula přes Atlantický oceán. Jako první udeřila v Británii a Irsku, poté postupovala dál přes Severní moře. Kyrill zasáhl kromě Británie také Německo, Francii, Nizozemsko, Dánsko, Belgii, Rakousko, Polsko, Česko, Bělorusko, Ukrajinu a Slovinsko.
  • Orkán pojmenoval meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně. Čeští meteorologové zvyk pojmenovávat vichřice nezavedli, protože nejsou ve střední Evropě tak časté.
  • V celé Evropě potom zahynulo kolem 48 lidí. Nejvíce z nich v Británii (14), Německu (13), dále po šesti v Nizozemsku a v Polsku, tři ve Francii a dva v Belgii.
  • V Česku si Kyrill vyžádal čtyři mrtvé – padající stromy usmrtily hasiče na Českolipsku, dva mladíky v autě ve Vestci u Prahy a jednoho muže v Řevnicích u Prahy.
  • Na většině území České republiky vítr dosáhl či překročil 70 kilometrů v hodině, zhruba na třetině území měl v nárazech sílu 110 a na desetině území pak 145 kilometrů v hodině. Historicky rekordní hodnotu větru v tuzemsku a největší během orkánu Kyrill v Evropě (216 kilometrů v hodině) naměřili meteorologové 19. ledna na nejvyšší české hoře Sněžce.
  • Vláda vyhlásila ve dnech 25. ledna až 5. února pro pět nejvíce postižených krajů a několik okresů stav nouze (Vysočina, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Liberecký kraj a pro okresy Trutnov, Náchod, Jičín v Královéhradeckém kraji, Bruntál v Moravskoslezském kraji a Benešov, Příbram, Kutnou Horu a Kolín ve středních Čechách). Naopak nejméně se vichřice dotkla Zlínského a Jihomoravského kraje.
  • Podle švýcarské zajišťovny Swiss Re dosáhla výše pojistných škod v Evropě šesti miliard dolarů (154 miliard korun), což z Kyrilla učinilo třetí nejnákladnější přírodní katastrofu v Evropě po bouřích Daria (1990) a Lothar (1999). Celkové škody byly odhadnuty na 10 miliard dolarů.
  • V Česku bylo evidováno 80 tisíc pojistných událostí v objemu téměř 2,25 miliardy korun. Náklady na obnovu majetku dosáhly 7,5 miliardy korun, z toho 5,5 miliardy tvořila obnova lesů ve vlastnictví státu. Vítr srazil okolo deseti milionů metrů krychlových dřeva, největší část polomů, šest milionů metrů krychlových (zhruba dvě třetiny plánované těžby na rok 2007) bylo v lesích spravovaných státním podnikem Lesy ČR.
  • Stav nouze vyhlásily také energetické firmy ČEZ i E.ON. Podle ČEZ mělo problém s elektřinou 27 procent jeho odběratelů, což byl zhruba milion lidí. ČEZ vyčíslil škody na téměř 100 milionů korun a E.ON na několik desítek milionů korun.
  • Ochromená byla i doprava, jen ČSA zrušily asi 20 letů, kvůli poškozené střeše byl uzavřen terminál Sever 2 na Letišti Praha. Na mnoha místech byla omezena vnitrostátní i mezinárodní železniční doprava (škody nejméně 37 milionů korun). Agrární komora odhadla škody přibližně na 100 milionů korun.
  • Vláda se rozhodla uvolnit 116 milionů korun na likvidaci smrště v národních parcích Krkonoše (28 milionů korun) a Šumava (88 milionů korun). K dispozici bylo rovněž 200 milionů korun na hrazení obecních škod na nepojištěném majetku obcí nebo krajů, například střechách či silnicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 11 mminutami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 47 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 59 mminutami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...