Den proti úložišti: Lidé napříč Českem protestovali proti jadernému odpadu

V sedmi vytipovaných lokalitách pro stavbu úložišť jaderného odpadu lidé protestovali proti plánům státu. Obce v dotčených oblastech se záměrem nesouhlasí a odmítají chystané geologické průzkumy. Jejich obyvatelé v rámci Dne proti úložišti podepisovali petice, pořádali pochody a někde se rozezněly i kostelní zvony. Protesty podpořily desítky a někde i stovky lidí. Stát chce najít finální lokalitu do deseti let. Správa úložišť radioaktivních odpadů teď čeká na rozhodnutí ministra životního prostředí o námitce proti zahájení geologických průzkumů.

V lokalitě Březový potok dnes například pořádali štafetu, koncert a setkání s mottem Nedejme se. Jako varování se pak ve 13:00 na tři minuty rozezněly zvony. V dalších místech proběhly například pochody, mimo jiné z Blatna přes Lubenec do Libyně, z Lodhéřova na Čertův kámen, z Drahonína a Skalky na Kraví horu.

„Žijeme v Pošumaví, máme tu krásnou přírodu. Touto stavbou by vznikly nevratné zásahy do našeho okolního světa… Stavba by navíc měla sloužit mnoho tisíc let, tím zatížíme i budoucí generace,“ brání se úložišti v lokalitě Březový potok starosta Pačejova Jan Vavřička. Lidé se podle něj bojí i rozsahu stavby, která má údajně mít velikost až 450 fotbalových hřišť a na povrchu zabrat 30 hektarů. „Představuje to i ztrátu tržní hodnoty nemovitostí, snížení poptávky po zemědělských a lesnických produktech,“ dodává. Lidem vadí i to, že stát nedodržel slib, že nebude dělat průzkumy, pokud s tím nebudou souhlasit. V Lubenci na Lounsku se například konalo v roce 2012 referendum, které průzkumy jednoznačně odmítlo.

Lokality vytipované pro úložiště jaderného odpadu

  • Kraví hora
  • Hrádek
  • Čertovka
  • Čihadlo
  • Horka
  • Magdaléna
  • Březový potok

K protestním akcím se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Doufá, že se podaří najít takovou lokalitu, proti které se nebude demonstrovat: „Žijeme v demokratické společnosti, lidé mají právo vyjádřit svůj názor… Jsme ale také společností, která až z 40 procent využívá energii z jádra, což je spojeno i s produkcí odpadu. Pokud se máme chovat odpovědně vůči naší budoucnosti, tak bychom také měli zajistit trvalé úložiště, které v žádném případě nebude ohrožovat životní prostředí. Lokalitu hledáme a pevně věřím, že nakonec najdeme takové rozumné řešení, proti kterému nebude nutné protestovat.“ Stát bude podle premiéra komunikovat se všemi obcemi, které jsou ve vytipovaných lokalitách. „Nic se neodehraje za jejich zády,“ dodal.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) dostala loni od státu povolení k průzkumu ve všech vytipovaných místech, kde by se mohlo trvale uložit vyhořelé jaderné palivo. V rámci průzkumu se bude nejprve detailně zkoumat horninový masiv. Podle Správy půjde o velmi šetrné průzkumné metody.

Úložiště totiž musí splňovat přísná kritéria. Základem je rozsáhlý masiv neporušené horniny v oblasti, kde nehrozí zemětřesení. Je nutné také zajistit stabilitu místa po celou dobu, kdy bude odpad nebezpečný, a vyloučit průsaky podzemní vody, aby nedošlo ke korozi kontejnerů s odpadem. Posuzuje se i to, zda je lokalita napojená na infrastrukturu.

Podrobnosti o výběru úložiště jaderného odpadu včetně vizualizací najdete na stránkách Správy úložišť radioaktivních odpadů.

Finální lokalita by mohla být vybraná do roku 2025

Plán hlubinného ukládání použitého paliva z tuzemských jaderných elektráren existuje v Česku už od roku 1990. Stejně dlouho lidé proti záměru protestují. Úložiště by mělo fungovat od roku 2065, jeho stavba potrvá 15 let. Kam se nakonec bude jaderný odpad ukládat, je ale stále nejasné. „Pokud by bylo rozhodováno standardním procesem, tak bychom mohli mít finální lokalitu do roku 2025,“ domnívá se ředitel SÚRAO Jiří Slovák.

Česko v současnosti vyhořelé palivové články uchovává v takzvaných meziskladech - v kontejnerech, v nichž můžou být po desítky let. „Tato dočasná varianta byla zvolená jednak proto, že nebrání budoucímu vývoji, tedy dalšímu využití či recyklaci vyhořelého paliva, a jednak proto, aby poskytla dostatek času na nalezení konečného hlubinného úložiště,“ dovává šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Mezisklady s vyhořelým palivem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 40 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...