Praha – Zhruba 16 měsíců už David Rath spolu s dalšími obviněnými nedobrovolně tráví život ve vazební věznici. Doba, nad kterou kroutí hlavou už i některé nevládní organizace, ale podle pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové není v podobných případech nic výjimečného. Český trestní řád totiž obviněným zaručuje mnohá práva, a také proto jsou přípravná řízení a procesy tak dlouhé. Bradáčová zmínila, že zdejší trestní řízení je oproti jiným státům formálnější – což si někdy žádá i na první pohled zdlouhavé lhůty.
Soud dnes jedné z obviněných, Kateřině Pancové, umožnil z vazby odejít kvůli zdravotnímu stavu jejího otce. Státní zástupce Petr Jirát ale podal stížnost, a o propuštění tak musí definitivně rozhodnout Vrchní soud v Praze. Pokud se Pancová dostane na svobodu, čekají ji pravidelná hlášení u probačního úředníka. „Důvody vazby nadále trvají, ale trestní řád zná možnosti, jak vazbu nahradit, a je jenom na soudci, zda v rámci trestní věci věří slovům obviněných,“ komentovala Bradáčová. Jinak ale podle ní mnohaměsíční kauzy nejsou nijak nestandardní u kauz, kde obviněným hrozí 8 a více let vězení.
V českém prostředí má totiž obviněný mnohem větší práva, která ale celý proces zároveň zpomalují. „Například v Německu, kde je maximální doba vazby 6 let, platí, že ne každý obviněný, který je ve vazbě, má právo na obhájce nebo právo být přítomen různým úkonům a řízení může probíhat daleko rychleji. U nás garantujeme maximálně práva obhajobě a to řízení prodlužuje,“ dodává Bradáčová.
Proto stojí otázka „přiměřené doby“ vazby na dvou možnostech – buď má obviněný za cenu delšího pobytu větší výsady, nebo jeho přítomnost a aktivní spolupráce není nutná a pak si ve vazbě posedí mnohem kratší dobu. V Česku je podle Bradáčové brán v potaz první model. „Pokud my garantujeme obviněnému v přípravném řízení rozsah práv, a má je skutečně velmi široká, pak vedle toho musí strpět takovou vazbu,“ zmínila pražská vrchní zástupkyně.
Právě Rath opakovaně podal žádost o propuštění z vazby. Stěžoval si na psychickou i fyzickou zátěž a také odmítal, že by měl motivaci ze země uprchnout a skrývat se před trestem. Soudy ale jeho námitky opakovaně zamítly.
Délku vazby v Česku kritizují i nevládní organizace, podle kterých ji často používají orgány činné v trestním řízení jako zastrašovací prostředek pro získání potřebných informací. „Já toto tvrzení musím odmítnout. Za dobu mé kariéry se neustále upravovaly podmínky vazby. Vazební řízení prochází řadou změn a všechy směřovaly vždy k tomu, aby se snížil počet lidí, kteří se ve vazbě nacházejí. To se také povedlo. Ten proces je nyní opět velmi formální a obvinění, kteří jsou ve vazbě, mají rozsáhlou škálu práv,“ řekla Bradáčová.
V kauze kolem Davida Ratha je stíháno celkem jedenáct lidí. Čelí obvinění z korupce při zadávání veřejných zakázek ve Středočeském kraji. Hlavními pilíři obžaloby jsou policejní odposlechy a přiznání podnikatelky Ivany Salačové, které žalobce navrhuje pozici spolupracující obviněné, za což by v případě odsouzení mohla dostat nižší trest. Nejvyšší trest - 12 let hrozí Rathovi. Obžaloba ho viní z přijetí úplatků v celkové výši 16 milionů korun.
