Praha - Podle představitelů Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze stojí za skandálem a aférami na plzeňských právech i akreditační komise. Ta udílením akreditací rozhoduje, která vysoká škola bude učit určité obory a která nikoli. V akademickém prostředí se ale údajně s těmito licencemi obchoduje. Vyplývá to z Analýzy rozhodování akreditační komise v letech 2004-09, kterou vypracoval děkan fakulty Jiří Schwarz. Podle předsedkyně Akreditační komise Vladimíry Dvořákové je analýza jejich kolegů z VŠE vypracována neprofesionálně. Předsedkyně dodala, že v nejbližší době pro veřejnost vyvěsí na svých stránkách plné znění této analýzy a navíc přidá posudek svých vlastních expertů.
Schwarz a proděkani komisi obviňují z podjatosti a zpochybňují její nezávislost. „Po druhém funkčním období končím ve funkci děkana, již nemohu být zvolen. Bylo mojí morální povinností analýzu vypracovat,“ uvedl Schwarz s tím, že ji zaslal ministryni školství Miroslavě Kopicové a školskému výboru sněmovny.
Komise na svých zasedáních, která trvají 2 až 3 dny, rozhoduje o akreditacích, reakreditacích a rozšíření akreditací studijních programů veřejných a soukromých vysokých škol. Národohospodářská fakulta vypočetla, že komise za tuto dobu rozhodne v průměru o 469 případech. Nejvíce jich prý udělila na třetím zasedání v roce 2007, celkem 813. V analýze se tak uvádí, že komise projednává jednu akreditaci průměrně 3 minuty. Tyto údaje však Dvořáková považuje za zjednodušující, neboť, jak přiznala, při některých schůzích komise kvůli plošným změnám způsobů studia schvalovala stovky akreditací během jednoho hlasování. „To, když si odečtete, tak to ukazuje, jakým neprofesionálním způsobem z hlediska odbornosti je ta metoda použita,“ dodala Dvořáková.
Ze svých závěrů však děkan a jeho kolegové soudí, že vysoký počet úkonů znamená, že rozhodování není závislé, ale zcela nahodilé. „Vysoké školství se i bez státních dotací stalo výnosným tržním odvětvím a akreditační komise se stala významnou institucí trhu s vysokoškolským vzděláním,“ tvrdí Schwarz.
Jiří Schwarz:
„Analýza vyšla ze všech údajů, které jsou volně dostupné na stránkách komise. Pokud ta analýza vychází z neúplných údajů, jak říká profesorka Dvořáková, tak na svých stránkách komise uvádí neúplné informace. Nelze pak nijak tuto komisi kontrolovat.“
Plzeňská práva nejsou jediná
Dvořáková pokládá analýzu za účelovou. "Je to kombinace nepravd, v té analýze jsou účelová čísla, namítla Dvořáková a dodala, že si dokáže představit, že má manipulativní cíl. O analýze bude prý jednat na ministerstvu školství. Myslím, že se tak vrací útok na Akreditační komisi. Je to snaha zpochybnit její rozhodovací pravomoce. Z té analýzy nijak nevyplývá to, že bychom mohli za aféru na plzeňských právech.
Děkan VŠE rovněž naznačil, že případ právnické fakulty v Plzni, kde byly odhaleny rozsáhlé nejasnosti v udělování titulů, nebyl ojedinělý. Podle jeho analýzy jde pouze o první mohutně medializovaný případ. Schwarz se domnívá, že v něm převážily motivace k odhalení sporných skutečností nad motivacemi mlčet a pokračovat ve výhodném obchodování s licencemi v akademickém prostředí.
