V únoru Reportéři ČT ukázali na případ pětimiliardového dluhu, který vzešel z nevydařeného projektu České exportní banky (ČEB) na výstavbu elektrárny Poljarnaja v severním Rusku. A nyní nově zmapovali podporu neúspěšného projektu ocelárny na Slovensku, kde se Česká exportní banka zatím marně snaží dostat zpět více než 4,5 miliardy korun. Dluh vznikl opět za pochybného rozhodování bývalého vedení banky. Kauze, ze které lze číst lehkovážné rozhodování o miliardách z veřejných peněz a možná i střet zájmů bývalého vysokého manažera, se věnoval reportér Jan Moláček.
V roce 2008 schválila Česká exportní banka úvěr ve výši více než 4,5 miliardy korun na výstavbu ocelárny ve Strážskem na východě Slovenska. Její rozhodnutí bylo kontroverzní od samého začátku. Ocelárna sice v roce 2011 zahájila výrobu, od spuštění byla ale ve ztrátě, úvěr České exportní bance nesplácela a zhruba před rokem a půl zkrachovala.
Exportní banka se pokoušela několikrát pohledávku neúspěšně prodat. Podniku se zřejmě bude muset zbavit v konkurzu a dojde k rozprodeji jeho majetku, což bývá finančně velmi nevýhodné. Úvěr pojistila státní exportní pojišťovna EGAP a ztráta tedy půjde na její účet. Protože obě instituce patří státu, ponesou zátěž veřejné finance, tudíž daňoví poplatníci. Reportéři ČT upozorňují, že exportní banka pochybila hned dvakrát – špatně vybrala smluvní stranu a jeden z členů nejvyššího managementu se podle všeho dostal do střetu zájmů.
Špatný výběr dodavatele
Představenstvo banky schválilo úvěr s de facto jiným partnerem, než se kterým na počátku jednalo. Projekt totiž původně počítal se státní firmou Škodaexport, která měla slovenskou ocelárnu jako český dodavatel postavit. Jenže ve firmě během schvalování projektu probíhala privatizace, ze státní firmy se stala společnost soukromá. Bance to nijak nevadilo a miliardový úvěr pouhý den po změně schválila.
A novým majitelem Škodaexportu nebyl nikdo jiný než miliardář Petr Speychal, jehož jméno se dnes cituje především v souvislosti s policejními zásahy v sídle jeho firem. Škodaexportu v rukou nového majitele stavba slovenské ocelárny zhruba rok vázla, slovenský investor mu proto vypověděl smlouvu. Současné vedení České exportní banky se k případu odmítá vyjadřovat s odůvodněním, že nikdo z jeho členů u vzniku ani klíčových okolností nestál.
Střet zájmů vrcholného manažera Bakajsy
V roce 2009 sice Škodaexport projekt opustil, novým generálním dodavatelem se ale stala nově založená firma s názvem První projektová. Obchodním ředitelem exportní banky byl tehdy Michal Bakajsa a nesl odpovědnost mimo jiné i za případ slovenské ocelárny.
Tehdejší manažer První projektové Zdeněk Dvořák po schválení úvěru na ocelárnu z firmy odešel a založil novou skupinu firem Advantage Group. Když celý projekt krachnul, opustil také Michal Bakajsa Českou exportní banku a zamířil do statutárních orgánů několika firem ze skupiny právě Zdeňka Dvořáka. Šel tedy pracovat k člověku, jehož firmě svým spolurozhodnutím v roce 2009 dopomohl k miliardovému úvěru.
Jde o ukázkový střet zájmů, konstatuje ředitel Transparency International David Ondráčka. „Člověk, který má poměrně velkou pravomoc rozhodnout o tom, kdo třeba nahradí někoho jako generální dodavatel a kdo si sáhne na velký úvěr exportní banky, může v celé věci myslet dopředu a na svoje zadní vrátka (…). Samozřejmě potom nejde o nestranné rozhodování, ale o věc, kdy myslíte zejména na sebe a na svoje budoucí výhody,“ popisuje.
- ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Posláním ČEB je podporovat český vývoz a znalost České republiky ve světě, což vede k podpoře celkové konkurenceschopnosti České republiky.
- Státní úvěrová pojišťovna EGAP funguje od roku 1992 a pojišťuje vývozní úvěry spojené s exportem zboží a služeb z Česka proti teritoriálním a komerčním rizikům. Pojišťovna patří do systému státní podpory exportu.
- ČEB je vlastněna čtyřmi ministerstvy. Ministerstvo financí v ČEB vykonává 41 procent akcionářských práv státu, ministerstvo průmyslu a obchodu 24 procent, ministerstvo zahraničí deset procent a ministerstvo zemědělství pět procent. Stejná ministerstva ovládají také EGAP.
