Dluh ve výši zhruba pět miliard korun, který vznikl v důsledku nevydařeného projektu elektrárny Poljarnaja v severním Rusku, zaplatí daňoví poplatníci v České republice. Projekt financovala Česká exportní banka, jenže stavba se v průběhu zastavila a šance na vrácení peněz je mizivá. Jan Moláček z Reportérů ČT měl možnost nahlédnout do klíčových dokumentů, vše ukazuje na to, že na dluhu nese velký díl viny někdejší vedení České exportní banky. Policie vyšetřuje v souvislosti s celým projektem podezření z úvěrového a pojistného podvodu.
V projektu ruské elektrárny zmizely miliardy. Zaplatí je čeští daňoví poplatníci
Reportéři ČT: Úvěr za miliardy na ruskou továrnu se České exportní bance nevyplatil (zdroj: ČT24)
Region na ruském dálném severu představuje pro zemi strategicky významnou oblast. Těží se tu zhruba devadesát procent zemního plynu, na jehož vývozu závisí ruská ekonomika. Moskva v uplynulých letech rozhodla o velkých investicích do tohoto odlehlého kraje a jedním z mnoha projektů měla být i elektrárna Poljarnaja ve městě Salechard.
„Ten projekt vypadal, jak mi byl prezentován, jako mimořádně významný, zajímavý a s velkým potenciálem pro Českou republiku,“ tvrdí dnes tehdejší ředitel České exportní banky. Ta půjčuje peníze na projekty s významným podílem českého exportu, Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) pak má její úvěry pojišťovat pro případ, že zahraniční zákazník českého vývozce bude mít problémy se splácením.
V roce 2011 požádala Českou exportní banku o úvěr ruská firma s názvem Energetická společnost Ural průmyslový - Ural polární. Generálním dodavatelem technologií na stavbu elektrárny měla být společnost PSG-International z Otrokovic, která už v Rusku podobné projekty realizovala. Na první pohled tedy měla zavedená firma z Moravy dostat zakázku na projektu, který zapadal do strategických plánů nejvyšších ruských politických kruhů.
Vlastnická struktura dlužníka je nejasná
Po podpisu smlouvy v roce 2012 začala firma čerpat úvěr, stavba odstartovala a vše se vyvíjelo slibně. Jenže český generální dodavatel firma PSG-International velkou část prací na místě svěřovala ruským subkontraktorům a v řetězcích firem na ně navázaných se peníze ztrácely. Snaha českých bankéřů sjednat nápravu byla marná a v prosinci 2013 Česká exportní banka financování elektrárny zastavila. „Současná úvěrová expozice za dlužníkem je něco lehce nad dvě stě milionů eur,“ řekl Reportérům ČT stávající ředitel exportní banky Karel Bureš.
Tomáš Uvíra
Podle zjištění Reportérů ČT ale za krachem projektu nestojí pouze rozkrádání peněz na ruské straně, které z Prahy nemohl nikdo předvídat a nemohl mu zabránit. Vlastnická struktura dlužníka měla být varováním pro vedení exportní banky, pouze z 25 procent ho kontrolovaly místní úřady a 75 procent bylo v ne příliš průhledném soukromém vlastnictví. Podle Tomáše Uvíry vypadala v podkladech, které dostal, vlastnická struktura v pořádku. „My kdybychom měli ten samý úvěr s těmi samými podmínkami dnes na stole v bance, tak by velmi pravděpodobně schválen nebyl už na té nižší schvalovací úrovni, než by se dostal do představenstva,“ tvrdí současný ředitel exportní banky Karel Bureš.
Nestandardních kroků bylo víc, exportní banku zbavovaly výhod
Když projekt začala prověřovat i pojišťovna EGAP z obav, že v rámci pojistky bude muset dluh zaplatit za ruského dlužníka, vyšly najevo další závažné skutečnosti. Především úvěrová smlouva počítala s tím, že úvěr může být čerpán až poté, co ruský investor předloží dlouhodobé kontrakty na budoucí odběr elektřiny z dostavěné elektrárny za garantovanou cenu. Podle této klauzule mohla podepsaná smlouva vstoupit v platnost až po jejich splnění. Jenže se zpětně ukázalo, že ruský investor žádný dlouhodobý kontrakt České exportní bance nepředložil, a banka přesto začala projekt financovat.
ČEB a EGAP
Podle zjištění Reportérů ČT ukazují podklady z šetření pojišťovny EGAP, že Tomáš Uvíra v březnu 2012, tedy dlouho po podpisu úvěrové smlouvy, podepsal za banku s ruským dlužníkem dokument nazvaný Restatement, který její podmínky změkčil a oslabil pozici banky coby věřitele. EGAP jako pojišťovací subjekt ale o ničem nevěděl. „Což obecně v rámci těchto vztahů mezi EGAP a pojištěnou bankou je, když to řeknu hodně měkce, velmi nestandardní krok,“ tvrdí mluvčí EGAP Hana Hikelová. Tomáš Uvíra ale tvrdí, že o všem, co podepisoval, dostával informace o projednání s pojišťovacím subjektem. A právě toto je předmětem šetření policie v rámci trestního oznámení z pojistného a úvěrového podvodu, které EGAP podala.
Ztrátu pět miliard bude muset zalepit daňový poplatník
Série chyb ale neskončila, pojistná smlouva třeba také předpokládala zajištění úvěru zástavou stavebního pozemku pod elektrárnou. Při vyšetřování pojistné události se ale zjistilo, že ruský dlužník stavební pozemek vůbec nevlastní. Zástava pozemku tedy jednoduše nebyla možná. I přesto mu ale banka povolila úvěr čerpat.
Pan prezident požádal svůj ruský protějšek v případě elektrárny Poljarnaja, kde jde o pět miliard korun, aby zasáhl. Prezident Putin to přislíbil.
Pojišťovna EGAP rozhodla, že kvůli změnám smlouvy Exportní bance vyplatí pouze dvacet procent pojistky. Na to, že tento krok hrozí, upozornily už v prosinci Hospodářské noviny. „V konečném důsledku je to ztráta, která skončí ve státním rozpočtu, což nás přirozeně mrzí. Nejenom jako bankéře, ale i jako daňové poplatníky této republiky,“ uzavřel pro Reportéry ČT celou věc ředitel banky Karel Bureš.