Dálniční známky budou do dvou let už jen elektronické, říká Ťok

12 minut
Dálniční známky budou do dvou let už jen elektronické, říká Ťok
Zdroj: ČT24

Česko by mělo do dvou let přejít výlučně na elektronické dálniční známky. V pořadu Týden v politice to uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Od konce současných papírových kuponů si jeho resort slibuje úsporu za tisk a distribuci, kontrola známek pomocí kamer podle úřadů také zvýší výnosy z dálničních poplatků.

Zavedení elektronických známek se chystá již několik let a původní odhady hovořily například o jejich zavedení už v roce 2019. Příprava projektu se však protahuje, a nejnověji tak ministerstvo cílí na rok 2021.

„Dáváme do parlamentu zákon, který to umožní, a poté se bude soutěžit o provozovatele tohoto systému. Jsem přesvědčený, že za dva roky se budeme bavit o tom, že bude jenom elektronický kupon a nebude papírový a ministerstvo tím ušetří hodně peněz. Systém by měl mít návratnost po roce a půl až dvou,“ uvedl v pořadu Týden v politice Ťok.

Novelu zákona by měla vláda dostat ke schválení do konce letošního roku. Následně tedy bude stát hledat tvůrce, který celý systém tzv. videotollingu – tedy prodejní model, evidenci úhrad a kontrolu – vytvoří a zajistí.

Stát si od elektronických známek slibuje několik zlepšení. Cílem má být zvýšení komfortu řidičů, kteří by k úhradě časového poplatku mohli nově využívat také internet a mobilní aplikace. Řidič také s sebou nebude muset mít potvrzení o úhradě časového poplatku.

Že by se celkový proces protáhl podobně jako záležitosti spojené s mýtným systémem, Ťok nepředpokládá. „Nebude to problém jako s Kapschem. Systém by měl být jednodušší, nemělo by to být složité,“ uvedl.

Úspory mají převýšit sto milionů korun. Známka ale nezlevní

Úspory podle mluvčí ministerstva dopravy Lenky Rezkové vzniknou především ze současných nákladů na tisk a distribuci kuponů, za něž loni stát dal asi 314 milionů korun. Díky automatizované kontrole by se navíc měl podle ministerstva zvýšit výběr poplatků. Kamery by totiž měly zajistit, aby řidiči nejezdili po dálnici bez poplatků. Elektronizace systému navíc podle ministerstva zabrání padělání kuponů.

Ťok ale nepředpokládá, že by vzhledem ke zmíněným vyšším úsporám dálniční známka zlevnila. „Je to citlivá věc, nemyslím si, že by ale měla zlevňovat, ale v nejbližší době ani zdražovat,“ uvedl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ministerstvo se při přechodu na elektronický systém inspiruje v zahraničí, například v Rakousku, ale i na Slovensku či v Maďarsku, kde kontrolu zajišťuje na vybraných místech několik pevných i mobilních kamer. „Nepůjde tedy o nějaký rozsáhlý kamerový systém na každém vjezdu nebo výjezdu z dálnice,“ řekla Rezková.

Systém bude podle plánů ministerstva snímat registrační značku vozidla a následně ji porovná s databází zaevidovaných poplatků. Kontrola v terénu však nezmizí úplně, tu bude nadále vykonávat Celní správa.

Konec v roce 2020

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun za rok platí motoristé od roku 2012. Loni stát vybral na dálničních známkách přes 5,4 miliardy korun. Papírové kupony by měly skončit v roce 2020.

Ulehčit řidičům by ale mohla i další zvažovaná opatření navrhovaná ministerstvem dopravy. Po změnách v povinné výbavě lékárniček a v tom, co je potřeba vozit v autě, které začínají platit teď od října, zvažuje Ťok zvětšení povolených rozměrů u automobilů. „Aby kvůli každým pěti centimetrům nemuseli provozovatelé nákladní i silniční dopravy mít nějaké speciální řízení o povolení nadrozměrného nákladu,“ vysvětlil.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 7 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 7 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 8 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 12 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 16 hhodinami
Načítání...