Praha – Nejdůležitější českou dopravní tepnou, dálnicí D1, mohou auta projíždět od 8. listopadu 1980, kdy došlo k otevření posledního úseku. Praha se spojila s Brnem a Bratislavou. Přestože k výstavbě základů české dálniční sítě došlo v relativně krátké době třináct let, první návrhy sahají až do třicátých let minulého století.
O výstavbě dálniční sítě se v Československu uvažovalo už od třicátých let; první konkrétní návrh padl v roce 1935, kdy vznikl projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“. Ten již tehdy mluvil mj. o obchvatech měst a vyhýbal se zalidněným oblastem Prahy i Brna.
„Myšlenka výstavby dálnice nebo tzv. národní silnice je poměrně stará. Pochází vlastně z doby první republiky. Nicméně tenkrát ještě nebyla možnost k úplné realizaci,“ uvedl mezinárodní silniční expert Otakar Vacín.
Známým projektem je i Baťův plán československé autostrády z knihy „Budujeme stát pro 40 000 000 lidí“. Podnikatel zde jednou tepnou spojil československá města od Chebu po ukrajinskou Jasinu, navrhnul i síť vodních kanálů. Centrům měst se dálnice opět vyhýbala.
Po mnichovské dohodě došlo k restrukturalizaci plánů na vlastní dálniční síť, možnost realizace se ale zároveň výrazněji přiblížila; v lednu 1939 se začalo pracovat na projektu Praha-Jihlava-Brno-Zlín, nedostatek financí jej ale v roce 1942 zastavil. Snaha vzkřísit předválečné projekty se pak nakrátko objevila ve druhé polovině 40. let, v roce 1950 však byly veškeré plány zastaveny. Stát měl jiné priority…
- Historické záběry dálnice D1 autor: ČT24, zdroj: ČT24
- Slavnostní otevření dálnice D1 autor: ČT24, zdroj: ČT24
Obnova 1967. Zprovoznění 1980
Výstavba dálnice D1 byla obnovena až v roce 1967. Práce začaly na pražských úsecích. V roce 1971 byl otevřen první úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Ke zprovoznění dálnice mezi Prahou a Brnem, a potažmo i Bratislavou, došlo 8. listopadu 1980. „Byla to velká událost, protože dálniční stavba byla největší stavba, která se u nás do té doby stavěla. Postup výstavby byl poměrně rychlý, když si představíte, že za třináct let byl celý tah zprůjezdněný,“ konstatoval bývalý pracovník oddělení dálniční výstavby Vladimír Klein.
Při výstavbě dálnice bylo přemístěno 40 milionů kubíků zeminy. Stavbaři položili okolo 9 milionů čtverečních kilometrů asfaltu, betonu a cementu. Vystavěli 280 mostů a 141 nadjezdů nad dálnicí. Momentálně auta jezdí po 335 km autostrády, přes kterou vede 176 mostů a 36 křižovatek.
O dálnici platí, že je to jeden z nejnebezpečnějších dopravních tahů v republice. Vysoká nehodovost je způsobena jednak špatným stavem vozovky a jednak pravidelně vysokou hustotou provozu. Denně po ní projede bezmála 40 000 aut.
- 4. listopadu 1938 - Zahájení výstavby dálnice (zhruba v trase dnešní D1).
- 1950 - Výstavbu dálnice úřady definitivně zastavily.
- 8. září 1967 - Stavba dálnice byla obnovena zahájením prací mezi Spořilovem a Čestlicemi.
- 12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek v Československu Praha–Mirošovice s označením D1 (délka 21,3 km).
- 4. října 1978 - Otevřen první moravský úsek dálnice mezi Brnem a Blučinou (11,7 km), tato větev dostala označení D2.
- 8. listopadu 1980 - Otevřen úsek D1 Humpolec–Pávov (20,7 km) a úsek D2 Hustopeče–hranice se Slovenskem (26 km), dálnice z Prahy přes Brno do Bratislavy byla hotová.
- 30. července 1992 - Zprovoznění úseku Tučapy–Vyškov (9,6 km), D1 dosáhla délky zhruba 230 km a výstavba se na několik let zastavila.
- 15. března 1999 - Zahájena první etapa výstavby D47.
- 1. prosince 2007 - Otevřena první část D47 mezi Ostravou a Bohumínem (17,2 km).
- 16. září 2009 - Otevřen úsek D1 Mořice–Kojetín, který umožnil přímé spojení z Prahy až do Kroměříže. Vznikl tak dosud nejdelší ucelený úsek dálnice v Česku (261 km).
- 25. listopadu 2009 - Otevřeny dva úseky D47 mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem. Dálnice stavěná jako D47 byla po otevření přeznačena na D1. Zprovozněním nových 30 kilometrů se Ostravsko napojilo na celostátní dálniční síť. Část dálnice D1 ale stále chybí, musí se objíždět po rychlostních silnicích R46 a R35 přes Olomouc.
