České Budějovice/Praha – Události na českobudějovickém sídlišti Máj, kde se už podruhé odehrály o víkendu protiromské demonstrace, jsou výslednicí volných dnů, letního počasí a frustrace mladých lidí. Ve Studiu 6 jmenoval mimo jiné tyto faktory manažer projektu Hrozby extremismu Peter Gabaľ. Při střetu demonstrantů s policií bylo o víkendu zraněno 8 lidí, 136 jich policisté zadrželi. Napjatá situace na sídlišti Máj panuje od pátku 21. června, kdy se děti dostaly na hřišti do konfliktu, později přerostl ve spor desítek dospělých.
Teplé počasí a pracovní volno
„Takových, i horších a větších, incidentů se tady stane v průběhu roku spousta. Ale souvisí to s počasím, s létem, s volnými dny…,“ uvedl ve Studiu 6 Peter Gabaľ s dodatkem, že skončila fotbalová sezona a koncerty neonacistických kapel se organizují stále hůř kvůli tlaku policie. Řada účastníků zavítá na demonstraci v rámci svého pracovního volna. „Jsou lidé, kteří nemají na to, aby byli u moře, tak si jdou zademonstrovat,“ dodal Gabaľ. Příčiny bojůvek s létajícími kameny a láhvemi ale nevidí v situaci na sídlišti.
Nedostatek příležitostí
O hloubi problému už ale podle něj svědčí skutečnost, že se ke shromážděným přidají místní lidé. „Potíž sídliště je v tom, že v romské části dochází k paradoxu, který se v těch ještě chudších romských komunitách nestává, a to je odcizování mladé generace, která vlastně nepatří mezi úplně nejztracenější, nejnevzdělanější, a právě tím cítí více frustraci z nedostatku příležitostí, což vede k násilí,“ soudí manažer projektu Hrozby extremismu.
Ekonomická a vzdělanosntí otázka
Případ Českých Budějovic nepatří k těm, v nichž hraje klíčovou roli sociální vyloučení. Na situaci se podepsala i obecně se zhoršující ekonomická situace v posledních letech. Lidé podle Gabaľa ztrácejí pocit, že se něco může zlepšit. Zdůraznil, že v rámci konfliktu stojí na obou stranách barikády podobné skupiny. „Jde o stejně chudé a málo vzdělané lidi na obou stranách, akorát mají jiné strategie přežití. Jedni se uzavřou do užší rodiny k televizi a nadávají na poměry, druzí se sejdou venku a povídají si,“ soudí Gabaľ. Kriminalita romské mládeže vytržené z rodinného prostředí představuje podle jeho slov skutečně problém, ovšem pokládá si otázku, oč jsou mladí neonacisté na druhé straně lepší. „Jsou to mladí, frustrovaní lidé bez perspektivy, bez peněz, kteří někde potřebují investovat svou energii a bohužel nemají jinou nabídku,“ uzavřel Gabaľ.
Peter Gabaľ:
„Vždycky se to omezuje na otázku peněz. Ale to, co dělá pan Kumar Wisvanathan na severní Moravě nebo Komunitní centrum v Rýmavské Sobotě na Slovensku, jsou vynikající příklady…, o kterých se nepíše, protože tam nejsou konflikty. Přitom kolikrát nejde o nalévání peněz, ale jde o schopnost respektu, vzájemné úcty a schopnost vžít se do situace toho druhého.“
