Humanitární organizace Člověk v tísni se zapojuje do pomoci Srí Lance, která se snaží vypořádat s nejničivějšími povodněmi od roku 2003. V zaplavených oblastech žije až půl milionu lidí, peníze z Prahy mají pomoct poté, co voda opadne – na odbahnění, zpřístupnění cest nebo vyčištění zdrojů pitné vody.
Pustošivé záplavy a následné sesuvy půdy postihly patnáct z pětadvaceti srílanských distriktů, nejvážnější situace podle zástupců člověka v tísni panuje v regionech Kalutara a Ratnapura na jihozápadě ostrova. Kvůli katastrově na Cejlonu už zemřely necelé dvě stovky lidí, další stovka se pohřešuje.
Desítky tisíc lidí bylo potřeba během povodní (s podporou indických týmů) evakuovat. Mnozí Srílančané se sice vrátili do svých domovů a začali odklízet trosky a bahno z příbytků poničených vodou, podle Petra Drbohlava, regionálního ředitele Člověka v tísni pro asijské oblasti, ale dosud víc než sto tisíc lidí setrvává v azylových centrech.
V oblasti panují obavy ze šíření průjmových onemocnění či horečky dengue a cholery. Humanitární organizace se snaží lidem v evakuačních táborech dodávat potraviny, pitnou vodu a přikrývky.
Pomoc nejpostiženějším regionům
Člověk v tísni má stálou kancelář se třemi pracovníky v hlavním městě Colombu, na ostrově působí od roku 2005. Svou finanční podporou nechce pomoct ani tak okamžitému zvládnutí humanitární tísně, jako spíš následkům, které povodně přinesou.
„Jde nám o okamžitou pomoc v momentě, kdy voda opadne, aby se lidé mohli co nejdřív vrátit do svých domovů,“ říká Drbohlav. „Mělo by jít o organizaci odklízení bahna, vyčištění vody, zprůchodnění cest a produktivní infrastruktury.“ Zaměřit se chce organizace na nejpostiženější oblasti Kalutara a Ratnapura.
Kromě humanitární pomoci se Člověk v tísni v posledních letech na ostrově soustřeďuje i na dlouhodobější rozvojové projekty zaměřené na obnovu zdrojů obživy, zemědělství či vzdělávání. Peníze na akutní pomoc Srí Lance putují z humanitárního fondu Klubu přátel Člověka v tísni.
