Čeští lékaři zavádí nový typ transplantace kostní dřeně. Jeho výsadou je, že se dárce a příjemce už nemusejí úplně geneticky shodovat. Tým z Ústavu hematologie a krevní transfuze takto úspěšně transplantoval dřeň pacientce s leukémií. Štěp jí darovala její matka, která se s ní ale shodovala jen z poloviny. Nový postup sice lékaři zatím provedli jen v několika případech, plánují ho ale brzy zavést do běžné praxe.
Sourozenec sourozenci, rodič dítěti, dítě rodiči − při transplantacích hraje pokrevní pouto zásadní roli. Zvyšuje totiž možnost, že darovaný orgán bude geneticky pasovat. V případě kostní dřeně ale úplná shoda už potřeba není. „Mají jenom polovinu genetických znaků shodnou navzájem a ukázalo se, že to stačí, že to je dost,“ konstatuje vedoucí transplantačního programu ÚHKT Antonín Vítek.
Jde přelomový výdobytek. Dříve takovou výměnu lékaři dělat nemohli, protože pacientům s těmito štěpy hrozilo selhání imunity. Teď už tomu ale dovedou zabránit tím, že přesně načasují léky, které po transplantaci zničí škodlivé látky. „Důležitý je tady ten kritický moment přesného načasování ve třetím až pátém dnu po transplantaci, kdy se zablokují ty nebezpečné lymfocyty a naopak ty, které potřebujeme, se zachovají,“ podotýká lékařka ošetřující lékařka pacienty po transplantaci z programu ÚHKT Veronika Válková.
Na kostní dřeň v Česku čeká stovka lidí
Tým pražských lékařů už díky novému typu transplantace vyléčil první pacientku. Novou metodu už lékaři vyzkoušeli i v plzeňské fakultní nemocnici. Díky tomu si potvrdili, že je bezpečná, takže ji chtějí zavést do běžné praxe. „Ve světě se potvrzuje, že je zřejmě bezpečnější než třeba částečně neshodný nepříbuzný, s nimiž jsme pracovali dosud,“ dodává Válková. „Snížilo se množství komplikací, které ta metoda přináší, a my je navíc umíme lépe zvládat,“ souhlasí přednosta kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba.
„Vhodný dárce je k dispozici prakticky všem, protože toho příbuzného většina z nás má, a druhou výhodou je, že tady je podtržen ten imunologický rozměr,“ vysvětluje Štěrba. Je to naděje pro necelou stovku pacientů, kteří v Česku na kostní dřeň aktuálně čekají. Lékaři ovšem upozorňují, že nová metoda pomůže jen několika. Zdůrazňují proto, že nabídka dobrovolných dárců je dál nezbytná a žádaná.
Kostní dřeň
Kostní dřeň je houbovitá tkáň uvnitř kostí. V kostní dřeni jsou obsaženy kmenové nebo také krvetvorné buňky. Tyto buňky jsou „mateřskými“ buňkami, ze kterých se vyvíjejí všechny krevní elementy (bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky). Bez kostní dřeně a její schopnosti vytvářet a obnovovat zásobu krevních buněk je lidský organismus těžce poškozen a ohrožují ho sebemenší infekce.
Zdroj: darujzivot.cz
