Praha - Přestože průzkum, který zadala ministryně Džamila Stehlíková, ukázal, že přibližně šest procent obyvatel domovů pro seniory někdy zažilo špatné zacházení, je kvalita péče v těchto domovech velmi dobrá a ke špatnému zacházení dochází v daleko menší míře, než ministerstvo před zjištěním výsledků průzkumu předpokládalo. Ke zlepšení života seniorů v domovech postačí - z našeho pohledu - detaily, uvedla ministryně. Za smutné Stehlíková naopak označila, že v penzionech často žijí lidé z jiného důvodu, než jaký pro účel těchto zařízení vymezuje zákon, tedy že by nebyli schopní se o sebe sami postarat.
Statistika ministerstva vnitra mluví o 270 tisících seniorech, kteří zažili fyzické násilí, odhady neziskových organizací jdou až na 400 tisíc. Doma seniory týrají nejvíc jejich vlastní příbuzní. Ale největší nepřítel seniorů v domovech jsou, více než rodina a personál, jejich spolubydlící.
Senioři chtějí do domovů, protože se cítí osamělí
V roce 2006 žilo v domovech pro seniory zhruba 50 tisíc obyvatel. Počet zájemců o pobyt v těchto zařízeních neustále stoupá, což má za následek nedostatek volných míst. Výzkum přitom ukázal, že více než padesát procent lidí žádá o umístění v domově důchodců z jiného důvodu, než je ten, že by se sami o sebe nebyli schopni postarat. Častou příčinou je osamělost.
„Výzvou pro společnost je, aby reflektovala potřeby seniorů a aby se těžiště sociální péče přesouvalo z velkých ústavních zařízení do poskytování služeb přímo v domácnostech klientů,“ vymezuje Stehlíková na základě výsledků anketního šetření cíl dalšího snažení odborníků i politiků. Zamezí se tak podle ní sociálnímu vyloučení seniorů.
Zkvalitněním života seniorů se předejde špatnému zacházení
Kvalita poskytované péče v domovech je podle ankety překvapivě dobrá. „Ke špatnému zacházení nedochází selháním systému, ale spíše jedinců,“ domnívá se socioložka Lucie Vidovičová, která na výzkumu spolupracovala. Ústrků se senioři spíše než od personálu dočkali častěji od svých spolubydlících, což podle ministerstva ukazuje na důležitost dostatku soukromí, které podle odpovědí v anketě senioři v domovech nejvíce postrádají.
Podle Džamily Stehlíkové výzkum ukázal, že pro zkvalitnění života seniorů není třeba žádných velkých zásahů a investic, s výjimkou pokojů s méně lůžky, naopak se často jedná o detaily, jako jsou úprava denního režimu podle individuálních potřeb nebo možnost rozhodování o každodenních záležitostech.
Takovým krokem byl i zákon o sociálních službách z roku 2007, který do rukou seniorů svěřil finance a rozhodování o tom, na jaké služby je použijí. „Zkvalitnění života znamená předcházení špatnému zacházení, protože sebevědomý senior si umí svá práva uhájit,“ domnívá se ministryně.
Projekt Život v domovech pro seniory 2007
Výzkumný projekt Život v domovech pro seniory 2007, který zpracovala Masarykova univerzita v Brně, mapoval týrání, zneužívání a zanedbávání péče v 16 zařízeních, která byla vybrána losem. Musela dát ovšem k anketě mezi svými klienty souhlas. Dotazování proběhlo na přelomu roku 2007 a 2008, odpovídali respondenti ve věku od 49 do 103 let. Tři čtvrtiny zúčastněných tvořily ženy.
Senioři zodpovídali dotazy, které se týkaly mnoha oblastí jejich každodenního života, například zda finančně přispívají ostatním členům rodiny, jak hodnotí kvalitu jídla nebo zda mají v domovech dostatek soukromí.
Anketní šetření by mělo nadále pokračovat, tentokrát se zaměří na kvalitu života seniorů, kteří nežijí v ústavních zařízeních.
