Českoslovenští legionáři si před sto lety založili organizaci. Dnes sdružuje i nové generace veteránů

Před sto lety se v Národním domě v pražském Karlíně poprvé sešli legionáři ze všech válečných front první světové války. Na všelegionářském sjezdu si vyjednali vytvoření Československé obce legionářské (ČsOL). Organizace vycházela z nadstranických národotvorných ideálů a Masarykových myšlenek, přežila dvě totality a sdružuje veterány z válek různých historických epoch až dodnes.

„Jejich odkaz je živý stále. Boj za demokratické zřízení státu nikdy nepřestane být aktuální a my můžeme být rádi, že náš stát vznikl na těchto ideálech,“ říká tajemník obce, který zároveň mapuje její historii, Jiří Filip.

Legionáři jsou přitom nedílnou součástí vzniku samostatného československého státu. Jejich hrdinství za první světové války bylo „municí“ Tomáše Gariggua Masaryka v zápase o realizaci československé myšlenky.

Na 140 tisíc Čechů a Slováků bojujících na straně Dohody na několika frontách velké války přesvědčilo vítězné velmoci, že „Češi jsou Slováci a Slováci Češi“. Československo se tak stalo jediným nástupnickým státem Rakouska-Uherska, jehož budoucí existenci Spojenci uznali ještě před konáním Pařížské mírové konference v roce 1919.

„S návratem legionářů po první světové válce do vznikajícího Československa vyvstala zásadní otázka jejich zařazení do veřejného života,“ popisuje Jiří Filip. Jen někteří váleční veteráni vstoupili do politických stran a tak vznikla poptávka po vytvoření organizovaných skupin čistě legionářských.

K realizaci myšlenek sjednocení československých vojáků došlo až po roce 1920, to se ještě do osvobozené země vracely další desítky tisíc legionářů z Ruska. Až 15. ledna 1921 tak na všelegionářském sjezdu v Karlíně položili jeho účastníci základy Československé obce legionářské.

Nahrávám video

„Uctěme památku padlých svorným úsilím o dobro národa“

Zahajovacího projevu sjezdu se ujal Josef Patejdl, pozdější předseda obce. Vzpomněl na padlé legionáře, pohřbené po celém světě, a apeloval na své druhy, aby uctili jejich památku „svorným úsilím o dobro národa“. Dvoudenní setkání v Národním domě v Karlíně tehdy mělo ukázat, že lidé různých názorů a s různými válečnými zkušenostmi si společně mohou vyjít vstříc. 

Byl to ale hlavně prezident Masaryk, jehož osobnost válečné veterány spojovala. „Pro nás legionáře nemůže býti jiného programu, než ideje, které Vaše životní moudrost dala naší zahraniční revoluci. Těmto zásadám zůstaneme vždy věrni,“ napsalo tehdy předsednictví sjezdu na Pražský hrad.

Československý prezident se z účasti na sjezdu omluvil ze zdravotních důvodů, legionářům ale zaslal alespoň písemný vzkaz. Věřil, že idea společného státu má větší váhu než stranické půtky a legionáři budou jedním z příkladů demonstrujících jednotu. „Bojovali jsme ve jménu ideje, která se žádným stranictvím nedá zeslabit,“ napsal. „Krize, kterou shledáváme ve všech stranách, by mohla být právě vám podnětem sjednotit své síly ke skutečné práci,“ vzkázal. 

Delegáti Všelegionářského sjezdu rozhodli, že dosavadní legionářské organizace ukončí svoji činnost, a zahájili přípravy na vytvoření jednotné organizace. Díky tomu mohla být Československá obec legionářská oficiálně založena ještě v květnu téhož roku.

Českoslovenští legionáři v roce 1920 na Václavském náměstí
Zdroj: ČTK

Vztah s Masarykem

Vztah legionářů s Masarykem se začal tvořit roky předtím, ještě během válečných vřav světové války. Masaryk byl představitelem zahraničního odboje, do vlasti se vrátit nemohl, jelikož na něj byl v Rakousku-Uhersku vydán zatykač.

O to intenzivněji se snažil formovat společenství bojující za československou myšlenku za hranicemi monarchie a součástí jeho plánů byli i čeští a slovenští vojáci, kteří se během války rozhodli dezertovat a přidat se na stranu Dohody.

„Byl jsem si úplně vědom, co dělám, já antimilitarista a politický žák Komenského. Jsem si vědom, že naše vojenské vystoupení obecně bude uznáno jako loajální a ovšem nutná sebeobrana,“ napsal později československý prezident.

  • Masaryk se s československými vojáky (název legie se ustálil až po válce) setkal v Rusku v roce 1917, kam odcestoval z Londýna. Pomáhal zde zformovat československé jednotky a vytvořit nábor vojáků pro armády Dohody na evropském kontinentě. V roce 1918 pak při cestě z USA do osvobozeného Československa navštívil československé jednotky v Anglii, Francii a Itálii, než byl triumfálně uvítán v Praze.

Ani po vyhlášení republiky Masaryk, nyní už prezident, na legionáře nezanevřel. „Častokrát spolu diskutovali. Navštěvovali Masaryka přinejmenším na jeho narozeninách a podobně. Masaryk byl zas naopak váženým hostem při manifestacích na sjezdech Československé obce legionářské,“ vysvětluje Jiří Filip, který je také šéfredaktorem časopisu Legionářský směr.

obrázek
Zdroj: ČT24

První republika

Podíl na vzniku Československa nově zřízená republika legionářům nezapomněla. Myslelo se na ně prakticky –⁠ právně, kdy stát vytvořil podmínky a zákony, které například legionářům pomohly zprostředkovat zaměstnání v poválečném období. V některých případech dokonce dostávali přednost.

Samotná Československá obec legionářská se o dodržování těchto práv zasazovala. Věnovala se také sociální činnosti, podporovala vdovy a sirotky po padlých vojácích nebo pečovala o ty, kteří v boji ztratili zdraví.

Význam československých legií za světové války rezonoval společností i v symbolické rovině. „Legionáři ukázali za první republiky, že jejich boj v legiích byl iniciován skutečně nejlepšími ideály lidství, právem na svobodu a demokracii,“ popisuje Filip.

Legionáři se podíleli na protinacistickém odboji

Na jaře roku 1939 byla v souvislosti s německou okupací Československá obec legionářská rozpuštěna. Mnoho členů se zapojilo do protinacistického odboje. Řada bývalých legionářů odešla do exilu, někteří z nich byli ve velitelských funkcích exilových československých armád.

Velká část jich ale zůstala ve své vlasti a byla nedílnou součástí odbojových snah v nově zřízeném protektorátu. Ještě předtím, než se ale nějaký odboj stačil vůbec zformovat, bylo mnoho bývalých legionářů bohužel perzekvováno. Nacistům vadili hned od začátku. „Už první vlny zatýkání v roce 1939 byly namířené ve velkém vůči československým legionářům. Někteří tak celou válku prožili v koncentračních táborech,“ dodává Filip.

Ti, kteří měli větší štěstí a kteří se úspěšně vyhýbali gestapu, se začali scházet s dalšími představiteli armády a společně tvořili odbojovou skupinu Obrana národa. Veteráni se zde organizovali mimo jiné v takzvaných legionářských pětkách.

Hrdinové první světové války prokázali hrdinství i v té druhé, ne všichni ji ale přežili. Řadu válečných veteránů čekal smutný osud a po dekonspiraci nacistickým režimem byli popraveni. Skončili tak například dva ze Tří králů, slavné odbojové skupiny, Josef Mašín a Josef Balabán, kteří prožili předchozí válku v legiích na ruské frontě.

Známka odbojové skupiny Tři králové
Zdroj: ČT24

Komunistický zákaz

Legionářská obec se po válce obnovila, ale jen na pár let. Komunisté ji po únoru 1948 nejprve přeorganizovali a v roce 1949 zakázali nadobro. Vedle toho stíhal režim také jednotlivce, kteří byli pro něj „nepohodlní“. Nešlo ale jen například o problémy v zaměstnání nebo menší tresty, došlo i na justiční vraždy –⁠ nejznámějším případem je asi poprava generála Heliodora Píky.

  • Heliodor Píka prošel během první světové války boji na východní i západní frontě, během druhé světové války vedl československá vojska proti Hitlerovi. V roce 1949 byl popraven komunistickým režimem po jednom z monstrprocesů. Tělo generála se po pitvě „ztratilo“ nepohřbeno a dosud nebylo nalezeno.

V komunistickém režimu se legionáři nemohli nijak projevovat, jisté uvolnění přišlo až s obdobím spojeným s rokem 1968, kdy se směli účastnit veřejných akcí, ovšem za předpokladů, které mnohdy připomínaly až absurdní divadlo.

„Bylo jim umožněno vystupovat třeba na pohřbech nebo navštěvovat hrob prezidenta Masaryka v Lánech. Jsou ale známy příběhy, kdy si svoje uniformy museli přivézt v zavazadlech a u hřbitovní zdi se do nich převlékat, protože nesměli být jinak vidět,“ popisuje Jiří Filip.

Někteří členové zakázané legionářské obce se občas scházeli, tak jak pro tu dobu bylo příznačné – v tajnosti a po bytech. „Buňky“ organizace ale kromě toho fungovaly také v zahraničí. Tvořili je váleční veteráni, kteří v minulosti v různých obdobích emigrovali. Měli důležitou úlohu právě v době, kdy se v Československu na odkazu legionářů oficiálně pracovat nesmělo.

Porevoluční vývoj a zapojení nových generací veteránů

Zahraniční pobočky Československé obce legionářské měly důležitou úlohu i po sametové revoluci, v současnosti má obec buňky v Británii, Francii, ve Spojených státech, na Ukrajině i v Rusku a podílí se na pěstování historického odkazu legionářů a jeho přibližování novým generacím.

  • Československá obec legionářská založila pobočku v ruském Jekatěrinburgu. I díky přispění tamních lidí, kteří se angažují na poli vojenské historie, se daří v Rusku „oživovat“ odkaz československých legionářů. „Vznikla tam celá řada výstav, obnovil se tam vojenský hřbitov a ta činnost je zcela jistě vidět, alespoň v oblasti kolem Jekatěrinburgu,“ komentuje místopředseda obce Tomáš Pilvousek.

U myšlenky na znovuobnovení organizace v Československu stáli na počátku 90. let především váleční veteráni z druhé světové války. Prvním předsedou se stal Tomáš Sedláček, člen protinacistického odboje, který byl později vězněn komunistickým režimem.

V průběhu dalších let Československá obec legionářská zapojila do svých řad veterány nejen ze světových válek, ale i z těch misí, kterých se po roce 1989 účastnila československá, respektive česká armáda.

Hovoří za to i fakt, že současným předsedou je veterán z války v Perském zálivu Pavel Budinský. „Potvrzuje to linii, že Československá obec legionářská navazuje na ideály nejenom období první a druhé světové války, ale že se hrdě hlásí k odkazu současné armády,“ řekl její místopředseda Tomáš Pilvousek.

Hrdinské činy Čechů a Slováků pomohly před více než sto lety stvořit Československo a úkolem Československé obce legionářské podle Pilvouska je předávat jejich historii a odkaz mladé generaci. „Abychom v ní probouzeli určitou národní hrdost, protože si myslíme, že v naší historii jsou osobnosti, na které můžeme být hrdí,“ dodává.

Fotografie z legionářského plesu v Lucerně, za první republiky
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Plaga: Testy by mohly předcházet podávání přihlášek na střední školy od jara 2029

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly změnit od jara roku 2029. Žáci devátých tříd by si mohli podat nově až pět přihlášek. Zároveň by nejprve psali testy a až pak by se hlásili na školy. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nyní si mohou žáci podat maximálně tři přihlášky na obory s talentovou zkouškou a až dvě na obory bez ní. Nově by takové omezení nebylo. Návrh by chtěl Plaga předložit do konce roku.
před 32 mminutami

Děti propadly sítem, uvedl ÚS. Dal jim novou naději na peníze, o které je připravila matka

Ústavní soud (ÚS) dal třem dětem novou naději na peníze, o které je připravila matka. Dosud byly v procesní slepé uličce a nedařilo se jim nárok uplatnit. Znovu musí rozhodnout Krajský soud v Plzni, jehož verdikt ÚS zrušil. Podle čtvrtečního nálezu děti „propadly sítem“ právní úpravy a výsledek pro ně byl extrémně nespravedlivý. Justice tak měla potlačit formalismus a překlenout mezeru v zákonech.
před 2 hhodinami

Soud uložil ženě za vraždu a pokus o vraždu na Znojemsku 22 let vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil třiatřicetileté Lucii Hrdové za loňskou brutální vraždu a dřívější pokus o vraždu na Znojemsku výjimečný trest 22 let vězení. Po jeho odpykání poputuje do zabezpečovací detence. Žena podle rozsudku zasadila milenci na ubytovně v Jevišovicích nejméně 158 ran nožem. Už předtím se pokusila usmrtit jiného muže, kterého shodila z mostu. Obžalovaná se doznala. Rozhodnutí není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Obhajoba navrhovala jen zabezpečovací detenci.
před 2 hhodinami

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
před 2 hhodinami

Některé školní sportovní soutěže končí, resort šetří, píší Seznam Zprávy

Ministerstvo školství rozhodlo o rozdělení dotací na školní sportovní soutěže. Některé se kvůli nedostatku financí rušily a jejich další budoucnost je nejistá, zjistily Seznam Zprávy (SZ). Z krajů, které mohly nově žádat, dostala dotaci jen Praha a Zlínský kraj, píše web.
před 3 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

O víkendu bude slunečno, ale chladno

Česko čeká nejteplejší den týdne. Maxima budou ve čtvrtek až 14 stupňů Celsia. Na víkend, který bude slunečný, se ale ochladí. Nejvyšší teploty v sobotu ani v neděli nepřesáhnou deset stupňů a rána budou mrazivá. Zejména na Moravě může v pátek a neděli vát silnější vítr. Vyplývá to z informací a předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 7 hhodinami

Financování veřejnoprávních médií v Česku musí být udržitelné, řekl eurokomisař

České právní předpisy musí podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha zajistit, aby média veřejné služby měla k dispozici odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. Financování přitom musí být založeno na transparentních a objektivních kritériích, sdělil ve středu McGrath během debaty v Evropském parlamentu, která se věnovala situaci veřejnoprávních médií v Česku. Debatu prosadila část tuzemských europoslanců.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.