Praha – Vypuštěním meteorologického balonu z observatoře v pražské Libuši dnes pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) připomněli sto let od chvíle, kdy rakouský vědec Victor Franz Hess objevil kosmické záření. Balon se k nebi vznesl krátce po sedmé, tedy ve stejný čas, jako tomu bylo 7. srpna 1912, kdy se Hess za svým objevem vypravil. Kromě toho v Ústí nad Labem odhalí vědci pamětní desku.
Česko vzpomíná vědce, který nad Ústím objevil kosmické záření
Připomínku vědeckého výročí organizuje Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Hess totiž svůj výzkum prováděl v balonovém koši nad Ústím. Meteorologická sonda, čili malý balon, některá jeho měření zopakovala.
Martin Krsek, historik:
„Měřicí přístroje byly tehdy velmi primitivní, neměly samozřejmě automatické zapisování. Bylo tedy nutné je sledovat. Právě to sledování se ukázalo jako největší problém letu. Neboť při stoupání do vyšších výšek začíná být člověk více unavený, protože ubývá kyslíku. Hess proto musel zhruba ve čtyřkilometrové výšce užít kyslík.“
Oslavy vyvrcholí odhalením pamětní desky objevu kosmického záření v Ústí. Ústecké muzeum také otevře výstavu o objevu nazvanou Ústí ve službách vědy, uskuteční se tu také řada přírodovědných přednášek pro veřejnost. V místním minipivovaru Na Rychtě zase připravují várku piva Kosmik, ozařovaného mírně radioaktivním smolincem. Právě ústecké muzeum a univerzita patří spolu s ČHMÚ mezi hlavní organizátory oslav. Záštitu nad programem převzal známý český astrofyzik Jiří Grygar.
Balónem Böhmen až k Nobelově ceně
Asistent v institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd Hess napřed ve Vídni prováděl praktická měření zemské radioaktivity. Neměl zde však ideální podmínky pro výzkum. Proto se přesunul do Ústí, kde mu Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách poskytl balón Böhmen.
Památného srpnového dne Hess vystoupal z areálu ústecké chemičky do výšky 5 350 metrů a přistál 50 kilometrů od Berlína. Během měření v různých výškách letu dospěl vědec k závěru, že se stoupající vzdáleností od povrchu Země roste intenzita záření, a že tudíž záření není původu zemského, ale kosmického. Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. Za objev posléze dostal v roce 1936 Nobelovu cenu. Badatel zemřel v roce 1964 v USA.