Praha/Štrasburk – Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku projednává stížnosti dvou Češek, které žalují český stát za to, že neměly právo rodit doma za pomoci porodní asistentky. Chtějí prosadit změnu poměrů v porodní praxi a po státu požadují i odškodnění. Česká republika argumentuje tím, že domácí porody jsou extrémně rizikové a že by matky neměly sledovat pouze svůj zájem, ale i nejlepší zájem dítěte. Rozhodnutí soudu se čeká v řádu měsíců.
„Porodní péče v České republice neumožňuje ženám zvolit si porod v jiném zařízení, než jsou porodnice,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT24 Richard Hořejší, právní zástupce žalující Alexandry Krejzové. „Máme za to, že poměry v českém porodnictví jsou natolik nepřijatelné a natolik porušují základní lidská práva žen rodiček, že soud tuto situaci uzná a prohlásí ji za protiprávní.“
Český stát ve sporu argumentuje tím, že žádná pravidla neporušil, a nechce se dát donutit k něčemu, co by péči zhoršilo. „Bezpečnost, která je zajišťována v rámci naší zdravotní péče a která má býti provozována v adekvátně vybavených prostorách a s pomocí materiálního a personálního vybavení, poskytuje rodičkám a dítěti nejvyšší možnou míru bezpečí, jakou jsme schopni zajistit,“ uvedl vládní zmocněnec pro zastupování ČR Vít Alexander Schorm.
S tím ale nesouhlasí obžaloba. „Argument vychází z premisy, že české ženě je umožněna volba místa a okolností při porodu, nicméně vláda tuto možnost volby chápe jako volbu napříč porodnicemi a nezahrnuje do ní jakákoli jiná místa, ať už porodní domy, nebo porod v domácnosti,“ tvrdí Hořejší. „Stát argumentuje bezpečností žen a dětí a snaží se ženám odpírat určitou péči. Přitom ženy, které se svobodně rozhodnou pro určitý způsob porodu, jsou sankcionovány tím, že jim je odpírána zdravotní péče, což vede k většímu riziku pro ně a pro jejich děti,“ argumentuje David Zahumenský, advokát druhé žalující Šárky Dubské.
Žalující strana věří v úspěch také s ohledem na to, že Evropský soud už v podobném sporu v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky rovněž odrazovány od poskytování péče v domácnosti rodiček. Také v České republice už soud jednou rozhodl, že nemocnice musí ženě zajistit porodní asistentku i u porodu doma. Nemocnice ji tehdy odmítla s vysvětlením, že pro vedení porodu jsou přesně dané podmínky vybavení pracoviště, odvoláním asistentky by navíc omezila práva na odbornou pomoc při porodu těch žen, které v té době v porodnici rodí.
ARGUMENTY PROTI:
Porod doma sice legislativa nezakazuje, ministerstvo zdravotnictví mu ale dlouhodobě oponuje z důvodu bezpečnosti. „Žena rozhoduje nejenom o sobě, ale i o tom nenarozeném dítěti a přivádí ho do rizika,“ uvedl Leoš Heger ještě coby ministr zdravotnictví. Lékaři mluví o zbytečných úmrtích dětí narozených doma, ročně se mimo zdravotnické zařízení rodí čtyři děti mrtvé. „Česká republika má relevantní úmrtnost dětí v souvislosti s porodem jedno na tisíc. Země, které mají vyšší počet domácích porodů, tento podíl mají až dvouapůlnásobně vyšší, a to konzistentně,“ podotkl vědecký sekretář České gynekologické a porodnické společnosti Petr Velebil.
Předseda České gynekologické a porodnické společnosti a ředitel vyhlášené pražské porodnice v Podolí Jaroslav Feyereisl má navíc za to, že celý spor je motivován porodními asistentkami; ty totiž za porod doma nedostávají od pojišťoven peníze a podle Feyereisla „pár militantních porodních asistentek“ zneužívá ženy k nátlaku na to, aby pojišťovny začaly tuto péči platit.
ARGUMENTY PRO:
Podle zastánkyň domácích porodů jsou informace o nebezpečí domácích porodů mýtem; děti umírají i v porodnici. Podle aktivistek zemře v souvislosti s porodem v ČR přes 500 dětí. Sám advokát Hořejší potom argumentuje tím, že porody doma nebo v porodních domech jsou v západních zemích běžnou součástí zdravotnického systému a neukázalo se, že by při alternativním způsobu přivedení dětí na svět byli potomci ohroženější než v klasických porodnicích.
Podle aktivistek se ženy v českých porodnicích cítí být manipulovány. Personál nedbá na jejich pocity, vnucuje jim léky na bolest a klystýr, stoupá počet císařských řezů. Podle Petry Sovové z Hnutí za aktivní mateřství by ženy měly mít možnost rodit doma, a pokud se rozhodnou pro porodnici, měl by personál přihlížet k jejich přání. Při porodu by je měla provázet porodní asistentka, která o ně pečovala v těhotenství.
Rodit doma? Česká legislativa porod doma nezakazuje, porodní asistentce ale zdravotní pojišťovna za porod doma nezaplatí. Podle statistik porodů mimo porodnici v Česku přibývá. V roce 1990 se ze 200 dětí narozených mimo porodnici narodilo cíleně doma 19. V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou. Porodníci i aktivistky se shodují v tom, že v ČR porod doma zvolí nanejvýš dvě procenta žen, valná většina dá přednost porodnici nebo porodnímu domu.
Diskusi o domácích porodech rozvířil verdikt Ústavního soudu, který v minulých dnech zrušil kvůli pochybnostem o vině rozsudek nad prezidentkou Unie porodních asistentek Ivanou Königsmarkovou. Dítě narozené při domácím porodu, který vedla, později zemřelo. Podle soudu to neznamená, že se nedopustila žádných pochybení, případ se šetří znovu.
