Česko by mělo do roku 2030 zdesetinásobit sumu vynakládanou na ochranu klimatu v rozvojových státech. Vyplývá to z materiálu Politika ochrany klimatu v ČR, kterou schválila vláda. Informoval o tom na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Nyní jde v Česku na tyto účely z veřejných a soukromých zdrojů zhruba 173 milionů korun ročně, v roce 2030 by to mělo být 1,79 miliardy korun. Ročně by se tak suma měla zvyšovat v průměru o zhruba 115 milionů korun. Výdajů nad miliardu korun by měla ČR dosáhnout v roce 2025. Částka není závazným cílem, což kritizují ekologové.
Část peněz by mohla jít z obchodu s emisními povolenkami. Ministerstvo životního prostředí by spolu s ministerstvem financí měly připravit novelu zákona o podmínkách obchodování s emisemi, aby se dala ochrana klimatu financovat i z tohoto zdroje. Novela by měla být hotová do konce roku 2020.
Česko má na ochranu klimatu v rozvojových státech podle závazku z roku 2005 přispívat 0,33 procenta hrubého národního důchodu, dlouhodobě dává zhruba třetinu. „Dobře cílená pomoc rozvojovým státům vypořádat se s negativními vlivy změny klimatu významně přispěje k zabezpečení vhodných životních i ekonomických podmínek tamního obyvatelstva, což by mělo v dlouhodobém horizontu pozitivním způsobem ovlivnit také míru humanitární a ekonomické migrace obyvatelstva rozvojového světa,“ píše se v materiálu.
Podle ekologů materiál globální spoluodpovědnost ČR za změny klimatu zanedbává. „Zatímco adekvátní podíl naší země na pokrytí pomoci chudým zemím se zvládáním povodní, such, hurikánů či slabých úrod a nemocí je dle sofistikovaného výpočtu mezinárodních rozvojových organizací deset miliard korun ročně, dokument navrhuje dávat jen 1,8 miliardy a dosáhnout této částky až od roku 2030,“ řekl dříve programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Kritizuje také, že jde o předpoklad, nikoliv o závazný cíl.
Aktuálně jsou prostřednictvím České rozvojové agentury financované projekty v Arménii, Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Kazachstánu, Kosovu, Mongolsku, Moldavsku, Gruzii, Vietnamu, Kambodži a v Jemenu. Přibližně 70 procent peněz šlo na adaptační projekty ve vodním hospodářství, zemědělství a lesnictví. Na projektech se podílely české firmy.
