Brusel/Praha – Evropská unie by neměla s Ruskem jednat o uvolnění vízové povinnosti. Myslí si to český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a tento postup hodlá prosazovat také na dnešním jednání v Bruselu. Tam mají ministři zahraničních věcí EU doladit jednotnou reakci na přítomnost ruských vojsk na Krymu. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) by zase nebylo vhodné, aby ruské firmy získaly zakázku na dostavbu Temelína. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) však reagoval, že Česko nemůže zastavit obchodní vztahy s Ruskem - vláda prý navíc do tendru nemůže zasahovat.
Česko chce volit při řešení krize na Krymu spíše měkčí zbraně. Tvrdí to alespoň Bohuslav Sobotka. „Já nechci, aby Česká republika dělala nějaké samostatné izolované kroky. My například teď nebudeme stahovat našeho velvyslance v Moskvě,“ zdůraznil Sobotka a pokračoval: „Pokud by napětí eskalovalo, tak na to určitě doplatí nejvíce obyčejní Ukrajinci, ve druhém sledu pak celá Evropa, protože by to podle mého názoru podlomilo obchodní hospodářské vztahy a nepochybně by to ekonomice nepomohlo. To, že ČR tlačí na klidné, diplomatické řešení, je tedy v zájmu budoucí prosperity.“
Obezřetně a ve spolupráci s Evropskou unií chce postupovat také Zaorálek. Jako vhodnou odvetnou zbraň přitom vidí víza pro Rusy cestující do EU. Rusko totiž podle něj má na uvolnění vízových pravidel dlouhodobý zájem. Vyloučení těchto jednání by proto mohlo být z jeho pohledu vhodnou odpovědí na ruskou okupaci ukrajinského Krymu.
Můžou Rusové dostavět Temelín? Podle Sobotky ano
Zato ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ekonomických dopadů nebojí. Vzhledem k okupaci Krymu si naopak dokáže jen stěží představit, že by ruské firmy mohly dostavět 3. a 4. blok Jaderné elektrárny Temelín. Rusko se totiž podle něj přesunulo ze skupiny „předvídatelných demokratických států“. To, co dělá, je nepřípustné a nepřijatelné.
Stejný názor jako Stropnický má i ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). "Pokud Rusko používá jako zahraničně-politický nástroj vojenskou agresi, tak to je něco, co známe z nedávné minulosti, a myslím, že bychom měli být velmi ostražití před tím, budovat
jakékoliv strategické vazby s takovouto zemí. A nepochybně podíl Ruska na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín je takovou strategickou vazbou," uvedl Dienstbier pro ČT24.
Premiér Bohuslav Sobotka nicméně podobné úvahy tlumí: „Není možné si představovat, že spálíme všechny mosty a kvůli této krizi zrušíme veškeré obchodní vztahy s Ruskem. To by byl krok, který by byl velmi neprozřetelný, a domnívám se, že nikdo od nás takový krok neočekává. Pokud jde o tendr na Temelín, ten probíhá podle pravidel a chci připomenout, že ho neorganizuje vláda ČR,“ uvedl Sobotka.
Na společný postup EU si počkáme
Hledání společného postupu na půdě EU nicméně nebude zřejmě záležitostí hodin. Od dnešního jednání jasný vzkaz Rusku nečeká ani Zaorálek. „V této chvíli to vypadá spíš na obecný postoj a odmítnutí. Z mého pohledu by to mělo být odsouzení kroku Ruska. Připadá mi, že těch, kteří by mluvili o sankcích, je velmi málo,“ soudí ministr.
Z pohledu Česka je přitom jednotný postup EU nesmírně důležitý, a to nejen z ekonomických důvodů. Vzhledem ke svému významu na poli mezinárodní politiky má Česko podle politiků jen málo možností, jak do situace na Ukrajině zasáhnout. Navíc ukvapené akce by mohly podle premiéra ohrozit budoucí ekonomickou prosperitu země a obchodní vztahy českých firem na Ukrajině a v Rusku.
„Je to oblast od nás vzdálená a je potřeba vyčkat dojednaných postupů. My nejsme země tak velká, abychom určovali chod dějin. Z tohoto pohledu budeme velmi solidární a budeme držet dohody v rámci EU a NATO,“ upozornil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Že by ale Brusel uvalil na Rusko tvrdé sankce, neočekává. „Myslím si, že EU spíše směřuje k tomu hledat prostor v oblasti jednání s Ruskem,“ dodal.
Jan Zahradil:
„Celá situace už je natolik kritická, že už je to minimálně úroveň výše, než na kterou dosáhne Evropská unie. Myslím, že tady musí přijít ke slovu větší mezinárodní organizace – určitě je to téma pro Radu bezpečnosti OSN a také pro NATO,“ uvedl pro ČT místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.
Hrad chce dlouhodobou odvetu
Po mezinárodní spolupráci při reakci na ruskou agresi volá také prezidentská kancelář. Společný postup by přitom neměla dojednat jen Evropská unie, ale celá G7 a především Spojené státy. Dále je potřeba mít na zřeteli, že by přijatá protiopatření měla mít dlouhodobý charakter.
„V tuto chvíli jde o jednu základní věc, která se bude všem připomínat, že jde o krizi, která se bude natahovat časově. Nesmí dojít k tomu, že by ty kroky, které nyní Západ dělá, byly časově omezené, tak aby Rusko nejdříve bolest pocítilo, pak jim Krym zůstal a nakonec počty pro Rusko vycházely kladně,“ zdůraznil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček.
Navzdory vyjádřením politiků, ať již na domácí, či zahraniční scéně, experti vidí reakci Západu na ruskou okupaci Krymu spíš skepticky. Že by Evropa nebo Spojené státy uvalily na Moskvu tvrdé hospodářské sankce, nebo dokonce riskovaly kvůli Ukrajině vojenský konflikt, neočekávají. Evropa je totiž životně závislá na dodávkách surovin z Ruska, z pohledu Spojených států je zase Rusko důležitým hráčem na poli mezinárodní politiky. Více informací o názorech expertů na ukrajinskou krizi najdete zde.
