Brno - V soutěži České hlavičky uspěly studentské práce vztahující se k chemii. Středoškoláci například hledali nejzdravější odrůdu meruňky a na vysoké úrovni zkoumali geny i molekuly. Nejvíce úspěchů si připsalo gymnázium v Brně-Řečkovicích, na které putují dvě z pěti ocenění. Soutěž je mladší obdobou prestižní ceny Česká hlava pro špičkové vědce. Cílem je popularizace vědy a podpora nadějných středoškoláků, jejichž výzkumy mnohdy předčí některé vysokoškolské diplomové práce.
Do letošního ročníku Českých hlaviček přihlásilo své práce 60 studentů, což je srovnatelné s minulými ročníky. V odborné porotě zasedli přední čeští vědci.
Meruňky se staly předmětem výzkumu Petra Pokory z řečkovického gymnázia. Provedl chemickou analýzu 243 odrůd meruněk, u nichž zjišťoval obsah antioxidantů, tedy látek s největším zdravotním přínosem pro člověka. Podle jeho žebříčku je nejzdravější odrůda Dolgocvetna.
Benjamínkem mezi laureáty je letos třináctiletý Martin Kloz z Pardubic. „Podařilo se mu vytvořit krystaly kamence bez přebytečné vody,“ uvedl jednatel společnosti Česká hlava Stanislav Štěpánek. Kloz by se chtěl v budoucnu věnovat anorganické chemii, která je už nyní jeho koníčkem. Ve škole ji přitom zatím nemá jako předmět. „Začíná nám až v osmé třídě,“ posteskl si nynější sedmák.
Eliška Zlámalová z pražského Gymnázia Nad štolou uspěla s prací o metodě pro monitorování molekulární podstaty vzniku závislosti na drogách. Konkrétně se zabývala změnami v mozku dětí, jejichž matky byly v těhotenství závislé na pervitinu. Díky vztahům její domovské školy s Vysokou školou chemicko-technologickou se mohla účastnit práce týmu skutečných expertů. „Věda, a především biologie a chemie, mě vždy zajímala a fascinovala. Proto jsem se chtěla dozvědět i něco navíc a na vlastní kůži si vyzkoušet, jaké to je, účastnit se opravdové vědecké práce,“ uvedla Zlámalová.
Další ocenění získal Jan Šťourač z Brna-Řečkovic, jenž naprogramoval vylepšenou verzi programu využitelného v proteinovém inženýrství i biomedicínském výzkumu. Oceněná studentka Hana Sedláčková uspěla s výzkumem molekulární podstaty Rothmund-Thomsonova syndromu. Zabývala se biologickou úlohou proteinu, který je pro syndrom určující. „Pokud se nám podaří objasnit tuto úlohu, můžeme začít přemýšlet o efektivní léčbě,“ uvedla Sedláčková. Práci psala ještě na hodonínském gymnáziu, nyní už studuje biochemii na Masarykově univerzitě.
Soutěž České hlavičky existuje pátým rokem. Laureáti dosáhli řady dalších úspěchů a ocenění. Loňský vítěz Filip Naiser získal za svůj software k ovládání počítače pohybem očí druhou cenu na mezinárodním klání vědeckých nadějí Intel ISEF v Los Angeles. Ve stejné soutěži se na čtvrtém místě umístil Čech Tomáš Svoboda se svým funkčním prototypem přenosného rentgenu a CT skeneru.
