Češi z Podkarpatské Rusi dostali novou šanci žádat o odškodnění

Brno - Ústavní soud vyhověl čtyřem potomkům někdejších obyvatel Podkarpatské Rusi. Dal jim tak novou šanci žádat o odškodnění za majetek, který v tehdejším Československu zanechali jejich rodiče po nuceném opuštění území. Úřady a soudy jim dosud nepřiznaly žádnou náhradu. Podle ústavních soudců ale justice postupovala formalisticky a necitlivě. Případ se znovu vrací k Městskému soudu v Praze.

Pražské soudy již dvakrát žalobu potomků obyvatel Podkarpatské Rusi, kteří se odvolávali na vyhlášku z roku 1959, zamítly. Vyhláška omezovala odškodnění bývalých obyvatel Podkarpatské Rusi a jejich potomků na jeden rodinný domek, případně pozemek nejvýše 800 metrů čtverečních. Podle Ústavního soudu se ale soudy mohly řídit novějším zákonem z roku 2009 o zmírnění majetkových křivd, který s žádným limitem nepočítá.

V roce 2007 žádali potomci 7 milionů

Soudy nicméně tento nový zákon ve svých rozsudcích nezohlednily. „K restitucím nelze přistupovat formálně, ale musí být vždy sledován účel, jehož má být restitucí dosaženo, tedy odčinění majetkové křivdy z minulosti,“ stojí v nálezu senátu se zpravodajem Pavlem Rychetským.

Již v roce 2007 podali nespokojení potomci žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra, v níž žádali dohromady 7 milionů korun jako náhradu za majetek, který nechali jejich rodiče na Podkarpatské Rusi. Čtyři stěžovatelé jsou potomci rodičů, kteří museli zanechat majetek na bývalé Podkarpatské Rusi. Náhradu nezískali, protože majetek rodiny byl příliš velký. Ministerstvo financí totiž v 50. letech vydalo vyhlášky, podle nichž odškodnilo jen nemovitý majetek na úrovni rodinného domku. Sporná vila však měla devět pokojů, dvě kuchyně a dvě garáže s celkovou podlahovou plochou téměř 280 metrů čtverečních, čímž dobovou definici rodinného domku výrazně přesahovala.

Obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval, řízení později přerušil právě z důvodu přípravy již zmíněného zákona o zmírnění majetkových křivd někdejších obyvatel Podkarpatské Rusi. „Jestliže obecné soudy nezohlednily vůli zákonodárce rozšířit rozsah náhrad na veškerý nemovitý majetek, což by umožnilo dosáhnout alespoň částečné kompenzace újmy stěžovatelů, zasáhly do práva stěžovatelů na spravedlivý proces,“ uvedl mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.

Československo po roce 1928
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org

Od letošního roku pak tento zákon prošel novelizací, která výrazně rozšiřuje možnosti odškodnění pro víc žadatelů. Zákon se týká lidí, kteří o majetek přišli od 29. září 1938 do 23. května 1945 kvůli smluvnímu postoupení Podkarpatské Rusi tehdejšímu Sovětskému svazu. Na vyrovnání tak může teoreticky dosáhnout třikrát víc lidí, tedy 600 osob. Žadatelé mají ze zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí s maximální částkou 2 miliony za jednu položku.

Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. Na konci června 1945 byla smluvně připojena k tehdejšímu Sovětskému svazu, který poskytl zhruba 920 milionů  korun jako vyrovnání za nemovitosti patřící československým občanům. Za minulého režimu bylo ale z této sumy vyplaceno pouze 13 milionů.

2 minuty
Reportáž Pavla Štrunce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 4 mminutami

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 50 mminutami

Havlův odkaz je zvláště letos stále aktuální, uvedl Vystrčil

Odkaz bývalého prezidenta Václava Havla je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) zvláště v letošním roce stále aktuální. Týká se svobody a schopnosti zastat se druhého, uvedl na pražském Vinohradském hřbitově. Lidé tradičně nosí květiny a svíčky k Havlově chalupě na Hrádečku, kde před čtrnácti lety zemřel. Ředitel Knihovny Václava Havla pak na prvního českého prezidenta zavzpomínal společně s velvyslanci a velvyslankyněmi USA, Německa, Nizozemska, Slovenska a Kanady.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrad potvrdil Turkovi schůzku s prezidentem Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme v pondělí 22. prosince v 11:00 na Pražském hradě čestného prezidenta Motoristů a poslance Filipa Turka. Odbor komunikace prezidentské kanceláře to oznámil na svém webu. Motoristé chtějí, aby se Turek stal ministrem životního prostředí. Úřad vede dočasně ministr zahraničí a předseda strany Petr Macinka (Motoristé). Turek potvrdil, že na Hrad v pondělí půjde.
11:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel jmenoval ústavním soudcem Michala Bartoně

Vysokoškolský pedagog a odborník na ústavní právo Michal Bartoň se stal ústavním soudcem. Do funkce jej ve čtvrtek na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel. Devětačtyřicetiletý Bartoň nahradí u Ústavního soudu (ÚS) profesora občanského práva Josefa Fialu, kterému tuto středu vypršel desetiletý mandát. Pavel v projevu ocenil, že nově sestavený Ústavní soud funguje jako tým, ačkoliv ho společně se Senátem sestavil ze silných osobností.
11:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Premiér a předsedové parlamentu budou brát od ledna přes 300 tisíc korun

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.
před 3 hhodinami

Víkend bude zatažený a mlhavý, maxima dosáhnou asi pěti stupňů

O nadcházejícím víkendu bude v Česku většinou zataženo, slunce se objeví jen ojediněle. Meteorologové očekávají mlhy a mrholení, někde mohou být i mrznoucí. Nejvyšší teploty se budou pohybovat kolem pěti stupňů Celsia, při malé oblačnosti i nepatrně výše, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Provoz na D1 na Vysočině byl po hromadné nehodě plně obnoven

Provoz na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Brno na stém kilometru zastavila ve čtvrtek před 8:30 asi na hodinu a půl hromadná dopravní nehoda devíti osobních aut, nákladního auta a dodávkového auta s přívěsem. Od desáté hodiny bylo místo průjezdné jedním pruhem, před půl dvanáctou už byl provoz plně obnoven. Mluvčí záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček sdělil, že se lehce zranilo šest osob. Tři z nich byly podle policie převezeny do nemocnice.
09:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...