Lidé s Parkinsonovou chorobou doplácejí za léky měsíčně až tisíce korun. Zákon jim zaručuje jeden plně hrazený přípravek ze zdravotního pojištění, neurologická společnost i pacientské sdružení ale považují přípravek vybraný úřady za nevhodný pro většinu nemocných. Lékový ústav proto začal s revizí medikamentů v dané skupině.
V současnosti trpí chorobou v Česku podle odhadů 10 až 15 tisíc lidí, v celém světě je to 7 až 10 milionů nemocných. Základní lék s látkou levodopa, který plně hradí pojišťovny, přitom označují neurologové za nevhodný pro většinu pacientů.
„Nic se nestane, většinou pacienti lék snáší, i když riziko nežádoucích účinků je malinko vyšší, ale není to správné,“ podotkl Evžen Růžička z Neurologické kliniky VFN. Odborné zásady podle neurologů velí předepisovat lépe snášené léky. Po roce od prvních stížností se teď možná situace pacientů změní.
„V současné době byla zahájena třetí hloubková revize všech léků s účinnou látkou levodopa,“ konstatovala Lucie Přinesdomová ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánky Čechové mohou nastat změny, které by „měly být jednoznačně ve prospěch pacientů“.
Revize úhrad by měly skončit v řádu měsíců. Pokud nebudou odborná společnost nebo pacienti s výsledkem spokojeni, mohou se ještě obrátit na ministerstvo zdravotnictví.
V Česku chybí centra s profesionálními ošetřovateli
Pacienti s Parkinsonovou chorobou také vyžadují speciální péči, v Česku ale stále chybí síť center s proškoleným personálem. „Alzheimerik by mohl, ale nechce, Parkinsonik by chtěl, ale on nemůže,“ konstatovala ředitelka Domova pro seniory Háje Dagmar Zavadilová.
Krátká charakteristika vystihuje rozdíl mezi onemocněními. Pacientovi s Parkinsonovou chorobou je potřeba dopřát čas na jídlo i vyjádření, přičemž stres zhoršuje projevy nemoci – naopak pomáhá pohyb, trénink paměti a jemné motoriky.
V péči o nemocné je důležitá i spolupráce odborníků z celé řady oborů - hlavně neurologa, psychiatra a fyzioterapeuta.
Uložit
