Do příchodu roku 2016 zbývají poslední hodiny a Češi se připravují na tradiční silvestrovské oslavy. Světelné kejkle pro 31. prosinec ovšem zůstávají převážně v soukromé režii, protože slavnostní novoroční ohňostroj chystá většina měst až na 1. ledna. Kde všude se rozzáří obloha?
Na Silvestra se ohňostroje dočkají v Břeclavi, Mostě, Trutnově nebo ve Vsetíně. Ve většině dalších měst, včetně řady krajských, proběhne organizovaná světelná show 1. ledna.
Cena městského ohňostroje se obvykle pohybuje mezi 30 tisíci a půl milionem korun. Nejméně, a to právě 30 tisíc, zaplatí v Mladé Boleslavi, 500 tisíc vyplatí radnice v Protivíně. Už tradičně největší a nejdražší ohňostroj bude v Praze; metropole za něj dá 1,2 milionu korun a místo tradiční Letné se bude odpalovat z vrchu Vítkov.
Přestože nevázané veselí na přelomu roků znali už staří Římané, současné bujaré silvestrovské oslavy představují relativně mladou záležitost. Popularitu si získaly teprve na konci 19. století, kdy zeslábl církevní vliv na rytmus roku, a podle historičky Valburgy Vavřinové silvestrovské večírky s tradicí ohňostroje i přípitku přineslo až vítání nového století – a roku 1900.
„Nejlepší místa pro sledování ohňostroje jsou například park Parukářka, Riegrovy sady nebo prostory bez vysoké zástavby v Karlíně. Vzhledem k místu odpalování bude ale ohňostroj dobře vidět i ze vzdálenějších částí Prahy, jako jsou Letenské sady a další lokality,“ pozvala Pražany primátorka Adriana Krnáčová.
Víc než šest tisíc výstřelů se začne odpalovat v šest večer. Desetiminutový program bude obsahovat v Česku dosud nevídané efekty. „Diváci se v letošním roce mohou těšit na speciální vystřelování číslic příchozího roku 2016, což by mělo být hodně poutavé, tento efekt v České republice zatím nebyl vůbec realizován," přiblížil hlavní designer ohňostroje Martin Peter.
Světelné oslavy – a požár stodoly
S oslavou příchodu nového roku se pojí i tradiční varování lékařů a hasičů. V posledních letech totiž výrazně přibylo požárů způsobených zábavní pyrotechnikou. Zatímco na přelomu let 2010 a 2011 jich hasiči zaznamenali sedmnáct, na přelomu loňského a letošního roku šlo už o pětapadesát případů.
Nejčastěji hasiči sice vyjíždějí k požárům trávy, popelnic nebo věcí na balkonech, jak ale zdůrazňuje jejich republiková mluvčí Nicole Zaoralová, v poslední době „dochází i k zapálení odstavených aut a objevují se i případy vyhořelých bytů, do kterých vlétly světlice.“ Její slova dokládá i případ z loňského Silvestra, kdy pyrotechnika způsobila požár několika hospodářských budov na Kutnohorsku se škodou 660 000 korun.
Neopatrná manipulace s pyrotechnikou navíc každoročně způsobuje zranění s trvalými následky, například do vinohradské nemocnice nejčastěji míří lidé se zraněním obličeje a rukou. Kromě popálenin může pyrotechnika i vážně poškodit sluch.
„V extrémním případě může dojít i k poranění převodní části ucha, bubínku, jeho roztržení, eventuálně kostiček a taky k poškození vnitřního ucha,“ varoval přednosta ORL na Královských Vinohradech Martin Chovanec. Lékaři proto radí pyrotechniku nejlépe vůbec nepoužívat, a když, tak za střízliva s rozmyslem – a se špunty do uší.
