Ceny Paměti národa letos pamatují na pět zemí

Praha – Pět osobností z pěti států, které před 25 lety zažívaly podobné události. Pět výjimečných lidských příběhů, jež získají v pondělí večer Cenu Paměti národa. Ty uděluje společnost Post Bellum od roku 2010. Díky výjimečnému programu bude slavnostní večer od 20:00 vysílat nejen Česká televize, ale také stanice v Německu, Polsku, Slovensku a Maďarsku.

2 minuty
Post Bellum znovu ocení mimořádné lidské příběhy
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří zažili klíčové okamžiky minulého století doslova na vlastní kůži a prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen slova. Takový je hlavní smysl každoročního předávání cen. Letošní ročník má ale výjimečně mezinárodní charakter. „Řekli jsme si, proč při jubilejním pátém ročníku nepřizvat naše sousedy, kteří mají podobný osud. Laureáti budou pocházet každý jeden z té konkrétní země,“ říká ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

Letos získá za Českou republiku cenu jeden ze čtyř kandidátů. Jedním z nich je i Dana Vargová, jejíž rodina se stala centrem protikomunistického odporu na Šumpersku. Pocházela přitom z komunistické rodiny, jenže se provdala za kulaka nuceně vysídleného na severní Moravu. Krátce po svatbě se jim narodil zdravý syn Julius. Po devíti letech byl však upoután na vozík kvůli vadné očkovací látce. „Dvacet pět let v podstatě ležel. Celou noc jsme ho museli otáčet,“ vzpomíná Vargová.

Navzdory nepřízni osudu se Vargovi nevzdali. Ač bez vozíku nehybný, přesto psal Julius Varga petice a rozšiřoval letáky. I díky péči své matky se stal na Šumpersku jedním z nejvážnějších protivníků režimu. Během listopadu 1989 pak byl Varga jedním z mluvčích revoluce na Šumpersku. Za pár měsíců on i paní Vargová oslavovali svobodu třeba při setkání s papežem Janem Pavlem II.

Kromě Dany Vargové jsou nominováni na Cenu Paměti národa také Juliána Lápková, která sloužila jako zdravotní sestra v jáchymovských uranových dolech, nebo Julie Hrušková. Ta proti komunismu bojovala po emigraci do Rakouska.

Loňskými laureáty se stali někdejší vězeň nacistických lágrů Felix Kolmer, bývalá disidentka Dana Němcová, scénárista a několikanásobný vězeň komunistického režimu Jiří Stránský nebo účastník protinacistického i protikomunistického odboje František Wiendl.

Neziskové sdružení Post Bellum vzniklo před dvanácti lety a stojí za projektem Paměť národa, který sbírá vzpomínky válečných veteránů, vězňů nacistické i komunistické totality, disidentů i komunistických funkcionářů a agentů StB. Dodnes sesbíralo více než 1700 příběhů života, do kterého zasáhly „velké dějiny“ a peripetie 20. století.

Vzpomínky jsou dostupné v mezinárodním digitálním archivu, před dvěma lety třináct vybraných příběhů získalo i svou komiksovou podobu v úspěšné knize Ještě jsme ve válce (čtěte víc). Ze zaznamenaných vzpomínek pamětníků je také každoročně vybrána skupina těch, kteří na slavnostním večeru „Hrdinové Paměti národa“ získají ocenění svých životních postojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 2 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 12 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 15 hhodinami

Sametoví pamětníci umístili ukrajinské vlajky u Okamurova domu, šéf sněmovny to kritizuje

Na plot domu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) rozvěsila skupina Sametoví pamětníci ukrajinské vlajky. Ty jsou také namalované či nasprejované i na chodnících, schodech, sloupech či koších. Událost vyšetřuje policie, potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Okamura po svém nedávném zvolení do čela sněmovny nechal odstranit vlajku Ukrajiny ze sněmovní budovy. Okamura čin Sametových pamětníků kritizoval.
před 15 hhodinami
Načítání...