Praha - Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová podala stížnost proti verdiktu královéhradeckého krajského soudu. Ten jí zamítl žádost o přerušení výkonu šestiletého trestu, který dostala za podíl na justiční vraždě demokratické političky Milady Horákové. Brožová si trest odpykává ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Její stížností se bude muset zabývat Vrchní soud v Praze. Nedávno zamítl její stížnost i Ústavní soud, a definitivně tak šestiletý trest potvrdil.
Brožová-Polednová podala žádost o přerušení trestu kvůli tomu, že nemá dostatečnou zdravotní péči. Žádost podala 8. června. Soud ale nenašel nic, co by její tvrzení podporovalo.
Podle trestního řádu lze výkon trestu přerušit, pokud byl odsouzený stižen těžkou nemocí a je tím ohrožen na životě, případně tehdy, když léčbu nelze zajistit ve věznici ani odsunout na dobu po skončení výkonu trestu.
Prokurátorku poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský Vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního Městského soudu. Koncem února pak soudy zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na svoji praktickou slepotu. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
