Bouzov zůstává státu, podle NPÚ byl zabaven již po válce

Bouzov/Praha – Hrad Bouzov zůstává státu. Národní památkový ústav odmítl žádost Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého též jako Řád německých rytířů (Německý řád), o jeho vydání v rámci církevních restitucí. Podle památkářů Bouzov řádu v době, které se restituce týkají, nepatřil a němečtí rytíři ho nevyužívali pro duchovní nebo pastorační účely. Ústav odkázal také na poválečné prezidentské dekrety, které se týkaly konfiskace majetku. Podle vikáře řádu použil NPÚ „lacinou argumentaci“ a snažil se žádosti zbavit, aby se dostala k soudu. Na ten se nyní Německý řád obrátí.

Německý řád požádal loni v listopadu v rámci církevních restitucí o vydání bouzovského hradního areálu, jeho mobiliáře a další budovy. Ministerstvo kultury sice vzápětí žádost zpochybnilo, poukázalo, že byl Bouzov řádu zabaven již v roce 1945 podle dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše o konfiskaci majetku, to ale naopak odmítl řád – argumentoval, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud. „Zaprvé neproběhla konfiskace podle dekretů prezidenta Beneše a zároveň byl veškerý majetek převzat státem až po 25. únoru 1948 většinou podivuhodnými vyhláškami z let 1949 až 1953,“ řekl vikář Velmistra řádu Metoděj Hofman.

Národní památkový ústav ale žádost o vydání majetku odmítl – opět s odkazem na tzv. Benešovy dekrety č. 12/1945 (o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů (…) zrádců a nepřátel (…) národa) a 108/1945 (o konfiskaci nepřátelského majetku…). Podle památkářů tak Bouzov v únoru 1948 Německému řádu nepatřil. „Požadované věci nepatřily dle našich závěrů do původního majetku žadatele, a tudíž nebyly splněny podmínky pro vydání. Dále žadatel neprokázal způsob užívání v rozhodném období, což je zákonná podmínka,“ shrnula Simona Juračková z památkového ústavu.

Mluvčí NPÚ zdůraznila, že v případě církevních restitucí musí nárok na vydání majetku prokázat sám žadatel. „My naopak smíme vydávat pouze nezpochybnitelné výzvy. V tomto případě jsme našli pochybnosti, takže nemůžeme vydat,“ uvedla.

Žádost řádu teď dostane soud

Mediální zástupce Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě Mikoláš Černý k žádosti uvedl, že požadovaný majetek měl sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, především ve sféře vzdělávání, charity a sociální oblasti, stejně jako v duchovní správě. Řád odmítnutí žádosti ze strany ústavu nepřekvapilo, podle velmistrova vikáře Hofmana dokonce nic jiného neočekával. „Žádný státní úředník nebude riskovat, že by dal cokoliv, co je jakkoliv pochybné v těchto kauzách. Proto byla dána příležitost obracet se na nezávislé soudy,“ shrnul vikář. Je však přesvědčen, že se NPÚ řádně neprobral tím, co Německý řád předložil, a vše nasměroval k soudu.

Odmítnutím u NPÚ spor pro řád nekončí. „Budou připraveny žaloby a počítá se s tím, že by celou věc měl vyřešit soud,“ nastínil Mikoláš Černý. Podle Metoděje Hofmana mají bratři domu Panny Marie v Jeruzalémě v rukou dostatek důkazů, aby jim soud bouzovský hrad přiřkl. Řád ovšem chce získat i řadu dalších nemovitostí. Požádal například o kostel v Karlově Studánce nebo o zámek Bruntál.

Žádost Německého řádu napjatě sleduje také bouzovská radnice. Kromě hradu samotného požádali rytíři také o okolní pozemky včetně lesů. Ty přitom nedávno soud přiřkl právě obci.

Německý řád vlastnil hrad Bouzov před druhou světovou válkou. Německo ho během okupace zabavilo pro potřeby SS a po válce konfiskoval hrad – jakožto německý majetek – československý stát. Řád se začal domáhat jeho navrácení a Nejvyšší správní soud počátkem roku 1948 skutečně rozhodl, že se má hrad Německému řádu vrátit. Verdiktem zdůvodňují řeholníci svůj současný nárok, není však zřejmé, zda rozsudek vstoupil v platnost. Představitelé řádu, který v Československu po roce 1989 obnovil svou činnost, se o Bouzov a další někdejší majetek německých rytířů přihlásili již v polovině 90. let. V lednu 1998 pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále. 

NPÚ zatím nevydal církvím žádný majetek, požadované farní obrazy nenašel

Národní památkový ústav nově zamítl kromě tří žádostí Německého řádu také restituční výzvu, která se týkala tří obrazů z fary v Otaslavicích. Podle Simony Juračkové zamítl ústav žádost kvůli nedostatečnému určení věci. „NPÚ se nepodařilo dohledat žádné obrazy, které by žádosti mohly odpovídat,“ podotkla. Ústav podle ní eviduje celkem 47 výzev k vydání církevního majetku. Zatím odmítl sedmnáct z nich, část dalších postoupil jiným institucím či zahájil správní řízení s pozemkovým úřadem. „Zatím NPÚ neuzavřel žádnou dohodu o vydání majetku,“ vyčíslila Juračková.

Mluvčí NPÚ dodala, že je zjišťování, zda mají žadatelé na historický majetek nárok, obzvlášť náročné, a tím pádem i zdlouhavé. „Výzvy, které k nám přicházejí, jsou často nekompletní, je třeba opakovaně vyzývat žadatele k jejich doplnění. Sami provádíme vlastní rozsáhlá šetření i nad rámec zákonných povinností,“ popsala Simona Juračková. Ústav při pátrání oslovuje archivy či úřady, které by mohly mít k žádostem dokumenty.

CÍRKEVNÍ RESTITUCE

  1. Vrácení nemovitého majetku. Podle zákona by jeho hodnota měla být zhruba 75 miliard korun. Církve už podaly 5 600 žádostí, ve kterých nárokují 116 000 pozemků a skoro 1 900 staveb.
  2. Finanční náhrady. Stát církvím v příštích třiceti letech vyplatí 59 miliard korun navýšených o inflaci. Tyto peníze představují náhradu za majetek, který už vydat nelze (církve nemají například nárok na majetek obcí a měst, jako jsou nemocnice, školy apod., i když jim tyto nemovitosti v minulosti patřily). První dvě miliardy z náhrad už církve inkasovaly.
  3. Snížení státních příspěvků. V příštích sedmnácti letech se bude paralelně s výplatou náhrad snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes stát církvím vyplácí. V současnosti činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Potravinářská inspekce už letos zavřela na sto provozů

Skoro stovku provozoven už letos nechala zavřít Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastěji kvůli tomu, že odhalila špínu, škůdce, trus hlodavců nebo špatné nakládání s odpady. Od začátku roku provedli inspektoři už patnáct tisíc kontrol – dvakrát více než loni. Číslo je vyšší než dřív i proto, že už na kontroly stravovacích provozů nechodí hygienici. Potravinářská inspekce je tak začala dělat častěji. Drobnější pochybení najde na každém třetím místě.
před 6 hhodinami

Vláda doufá, že jí NATO uzná obranné účetnictví

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.
před 6 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 6 hhodinami

Na východě Česka vydrží vedra i v pondělí, na západě se ochladí

Teploty na řadě míst v neděli vystoupaly přes tropickou třicítku, na několika stanicích v Praze a středních Čechách přesáhly i 33 stupňů Celsia. I noc může být na řadě míst tropická, při níž teploty neklesnou pod 20 stupňů. V pondělí počasí republiku rozdělí na dvě odlišné části – zatímco ve východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku teploměr ještě ukáže až 34 stupňů, na západě země po přechodu studené fronty spadnou nejvyšší teploty až k osmnácti stupňům. Postupně bude pršet na většině území.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odjezd návštěvníků MotoGP způsobil kolony

Kolem Masarykova okruhu v Brně v neděli parkovalo 9500 aut a 3300 motocyklů. Závody motocyklového mistrovství světa skončily v 15:00, poté se na dálnici kolem exitů Ostrovačice a Kývalka tvořily kolony. Kolem 18:00 už většina návštěvníků odjela, parkoviště zůstala prázdná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před cestou do exotiky se stále více lidí nechává očkovat

Mezi cestovateli roste zájem o vakcíny proti horečce dengue, břišnímu tyfu či hepatitidě A. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a z informací od očkovacích center Fakultních nemocnic Bulovka a Motol.
před 17 hhodinami

Mamograf je terčem dezinformátorů. Odborníci bludy vyvracejí

Klíčovým nástrojem pro včasné odhalení rakoviny prsu je mamografické vyšetření. Přestože je podle odborníků bezpečné, opakovaně se stává terčem dezinformací na internetu. Například ve formě řetězových e-mailů. Odkládání preventivních prohlídek přitom může snížit šance na vyléčení.
před 17 hhodinami

Se zájmem o elektrokola přibývá půjčoven, nabíječek i úrazů

Obliba elektrokol a elektrokoloběžek roste. Lidé si je kupují nebo půjčují stále častěji a se zvýšeným zájmem přibývá i dobíjecích míst. Lepší kapacita baterií pak umožňuje bez nabití urazit až sto kilometrů a omezují se tak případy, kdy si cyklisté kvůli vybité baterii museli zavolat pomoc. Ta však často musí dorazit kvůli tomu, že uživatelé přecení své síly nebo neznají vlastnosti elektrokola a přijdou k úrazu.
před 18 hhodinami
Načítání...