Poslanci schválili trojici novel, které rozšiřují pojmenování svátku 17. listopadu o Mezinárodní den studenstva, a jako významné dny zavádějí Mezinárodní den seniorů (1. 10.) a den narození Karla IV. (14. 5.). Především návrh, který se týkal dne studentstva, vzbudil v Poslanecké sněmovně spory a vyvolal vzrušenou slovní přestřelku. Nyní všechny změny čeká posouzení Senátem, případně prezidentem republiky.
17. listopad by mohl v českém kalendáři opět oficiálně být i Mezinárodním dnem studentstva. Ačkoli jde o jediný den mimořádného významu s českými kořeny, neboť upomíná na uzavření českých vysokých škol a zatýkání studentů v roce 1939, dosud měl státní svátek označení Den boje za svobodu a demokracii.
Poslankyně Helena Válková (ANO) prosadila v dolní komoře změnu, podle které by mělo nově jít o Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii. „Nepojmenovat 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva, to bych považovala za velmi smutné,“ uvedla bývalá ministryně spravedlnosti.
Pravicová opozice hovořila o návratu před rok 1989
Ještě před hlasováním se proti navrhované změně ohradil poslanec Martin Novotný (ODS), podle kterého je mezinárodní den studentstva „věc spojená se schizmatem studentského hnutí v době studené války, s existencí ultralevicových studentských organizací“, a proto považoval za vhodnější zachování označení Den boje za svobodu a demokracii.
Po hlasování se k němu přidaly i špičky ODS a TOP 09. „Komunistické struktury dokázaly prohlasovat změnu státního svátku 17. listopadu do dob před rokem 1989,“ charakterizoval výsledek předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Odkázal na historii předlistopadového komunistického hnutí, které ovládali komunisté a jeho posledním předsedou byl Miroslav Štěpán, odsouzený v 90. letech za zásah proti demonstrantům během Palachova týdne. S pravicovou opozicí souhlasí také historik Pavel Žáček. „Je to politické zneužití jednoho výročí z roku 1939, aby se postavilo proti výročí z roku 1989, které vedlo k pádu komunistického režimu,“ uvedl.
Připomněl, že v komunistickém období se den studenstva v Československu oficiálně slavil, k 17. listopadu se pravidelně sjížděly špičky studentských hnutí z celého východního bloku. „Vytvořili mezinárodní svaz studentstva, instituci, kterou dále expandovali, infiltrovali do svobodného světa, do třetího světa, přes kterou vysazovali své agenty a různé příslušníky. Byl to nástroj režimu, a proto neměl v Československu, posléze v ČR dobré renomé,“ řekl bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů. Dodal, že právě z toho důvodu byl státní svátek pojmenován jako Den boje za svobodu a demokracii.
Komunisté den studentstva brání: Nemá komunistický původ
Za změnu názvu svátku vystupoval především předseda poslaneckého klubu KSČM, který kritiku rozšíření odmítl. „Hluboce se skláním před těmi, kdo se dokázali vymanit ze slupky zapšklosti, zaprděnosti popřevratové české politiky a dokázali vzdát hold i těm, kteří v roce 1939 na základě rozhodnutí z Londýna vzdali hold studentům, kteří byli vyloučeni z českých vysokých škol, a obětem, které přinesli,“ uvedl. Později se Kováčik omluvil těm, kterých se dotkla slova, jimiž charakterizoval polistopadovou politiku, trval ale na tom, že byla výstižná.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš řekl ČT, že úsilí o změnu názvu státního svátku není projevem strany. „Tento krok dlouhodobě navrhoval Český svaz bojovníků za svobodu. Vztahuje se to k roku 1939, tedy kdy byli vyházeni z českých škol vysokoškoláci různých politických názorů. Zřízení svátku přišlo zvenku, to není žádný komunistický svátek,“ uvedl.
Klíčové pro schválení návrhu Heleny Válkové ovšem byly koaliční strany, které ho vesměs podpořily. Poslanec ČSSD Roman Sklenák je přesvědčen, že změna názvu svátku ničemu neškodí. „Vůbec tím nezpochybňujeme porevoluční vývoj,“ podotkl.
Změnu označení svátku 17. listopadu navrhli právě komunističtí poslanci již loni, u kolegů ve sněmovně však nenalezli dostatečnou podporu. Zamítnutí navrhla Martina Berdychová (ANO), podle níž bylo pojmenování Den boje za svobodu a demokracii dostatečné. Poslanec ODS Simeon Karamazov mluvil o komunistickém pokusu o relativizaci historie.
Významné dny: 14. květen, 1. říjen
Současně se změnou označení listopadového státního svátku zavádí novela dva významné dny. Roman Sklenák prosadil uzákonění Mezinárodního dne seniorů. V kalendáři by se měl objevovat 1. října. „Tento den je oslavou všeho, co do společnosti přinášejí starší lidé a zvyšuje povědomí o problémech, se kterými se potýkají,“ zdůvodnil poslanec vyhlášení dne seniorů významným dnem.
Druhý významný den během projednávání ve sněmovně změnil datum. Původně mělo jít o den připomínající dynastii Lucemburků s termínem upomínajícím na den sňatku Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, tj. 31. srpen. Školský výbor Poslanecké sněmovny ale navrhl, aby místo toho připomínal Lucemburky 14. květen, kdy se královskému páru narodil třetí potomek a současně prvorozený syn Václav (později Karel IV.). V návrhu výboru den figuroval jako „Den Elišky Přemyslovny a Karla IV.“, poslanci však nakonec schválili pozměněnou verzi, se kterou přišel Petr Bendl (ODS), a královnu Elišku vypustili.
Původní návrh na uctění Přemyslovců předložilo 33 poslanců ČSSD, ANO, KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a Úsvitu.
