Praha - Zprávou, která obsahuje informace o údajných manipulacích při loňské prezidentské volbě, se má dnes zabývat stálá sněmovní komise pro kontrolu BIS. O její svolání požádali čtyři členové komise zvolení za ODS. Materiál projednala v pondělí vláda a požádala příslušné orgány o jeho odtajnění. Spis vznikl na čtyřech místech, mimo jiné ve zpravodajských službách a policii, a každá z nich se k tomu musí vyjádřit. Na svém posledním zasedání se také sejde parlamentní komise pro majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi. Měla by připravit závěrečnou zprávu, kterou do konce března dostanou poslanci.
„Já osobně bych si velmi přál, aby tato zpráva a všechny informace, které obsahuje, byly zveřejněny, ať si každý udělá názor na to, kdo jaké metody používá a kdo je schopen zneužívat bezpečnostních složek k tomu, aby zmanipuloval tak citlivou volbu, jakou je volba prezidenta,“ vyjádřil se včera ke zprávě o kauze Savoy ministr vnitra Ivan Langer.
Sociální demokracie naopak tvrdí, že to je právě vláda a premiér Mirek Topolánek (ODS), kdo ovlivňuje a manipuluje bezpečnostní služby i média. Hejtman Středočeského kraje David Rath (ČSSD) včera ve sněmovně hřímal, že vláda zneužila tajné služby, které podle něho tak slouží premiéru Topolánkovi a ministru vnitra Ivanu Langrovi k jejich hrám.
Topolánek minulý týden prohlásil, že důkazy o manipulaci má a je připraven je předložit při uzavřeném jednání dolní komory. Podle něj celou věc řídili a organizovali někdejší šéf české civilní rozvědky Karel Randák a Petr Dimun, který je nyní odpovědný za marketing opoziční ČSSD. Oba to popírají.
Církevní komise končí, připravit má závěrečnou zprávu své činnosti
Další parlamentní komise, tentokrát pro majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi, dnes završí svou činnost prací na přípravě závěrečné zprávy pro poslance. Ti by konkrétní výsledek komisní práce měli mít na svých stolech do konce března. Zástupci církví jsou s vládním návrhem spokojeni. Jak bude jeho projednávání pokračovat po pádu vlády, ale není zatím zřejmé.
Komise podle svého předsedy Jana Kasala (KDU-ČSL) zodpověděla všechny otázky, které jí poslanci zadali. Má podle něj argumenty pro to, že se má majetek vracet, a právníci vyvrátili pochybnosti o tom, zda církve majetek vůbec vlastnily. Správný je podle něj i způsob výpočtu použitý v návrhu zákona. Opozice však míní, že komise její zpochybnění vládního návrhu zákona nevyvrátila.
Vládní návrh počítá s vrácením zhruba třetiny majetku zabaveného po roce 1948 církevním řádům, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun. Parlamentní komise konzultovala výhrady s bankéři a akademiky zabývajícími se hospodářstvím.
