Skupinky běženců, kteří se snaží nepozorovaně dostat do návěsů kamionů. Taková je každodenní zkušenost řidičů projíždějících francouzským Calais nebo přístavem Dunkerque. Se stejným problémem se potýkají i čeští šoféři. Podle řidiče Michala Kulhavého běženci ze zoufalství stupňují své úsilí přejet tajně do Anglie. Často se do kamionů snaží dostat i jen desítky metrů od celnice.
Kamion stojí v několikakilometrové koloně a v intervalu zhruba 20 minut se u něj objevují skupinky běženců. Tak popisuje typickou situaci na severozápadním pobřeží Francie český řidič kamionu Michal Kulhavý. Zatímco dříve šlo o dva tři lidi, dnes jde běžně o patnáctičlenné skupiny.
„Dva tři lidi odvádí vaši pozornost, dalších deset lidí vám leze mezi auto a přívěs a snaží se vám dostat dovnitř, ať už skrz dveře, nebo většinou přes plachtu,“ popisuje Kulhavý vlastní zkušenosti. „Nemám odvahu, abych otevřel okénko nebo něco takového. Prostě sedím v kabině a čekám, co se bude dít,“ dodává.
Běženci podle něj dobře vědí, že se do auta musí dostat nepozorovaně. Nejčastěji to zkouší přes střechu, kde proříznou plachtu. Z boku jim v tom brání výztuhy, popisuje Kulhavý. On sám má auto zajištěné pro jistotu celním lankem, plombou i zámkem. Na celnici si přesto většinou kamion nechává zkontrolovat.
Problém s běženci se přesouvá do přístavu Dunkerque
Zatímco dříve byly největší potíže v Calais, teď se podle něj problém přesouvá do přístavního města Dunkerque. „Policie ani ochranka přístavu se tam vůbec neobjevují. Ani nemají možnost tam přijet. Tam, kde stojíte, není žádná příjezdová cesta,“ dodává Kulhavý.
Někteří čeští řidiči už ale mají zkušenost i s napadením. „Jezdíme tam více než šest let a v podstatě celou dobu se potýkáme s tímto problémem. Na začátku roku 2015 se to výrazně zintenzivnilo. Útoky jsou cílenější, došlo dokonce k osobnímu napadení našich řidičů,“ popisuje zkušenosti z Calais Karel Klouda, člen představenstva dopravní společnosti ZDEMAR Transport. Firma podle něj počítá škody na autech už v řádu statisíců.
Mnozí uprchlíci věří, že v Británii budou mít snadnější podmínky, protože tam mají příbuzné nebo proto, že se domluví jen anglicky. Ve Francii tudíž nežádají o azyl, i když by podle francouzského ministerstva vnitra měli vekou šanci na jeho získání. Za pokus dostat se do Británie ale často sami zaplatí. V Eurotunelu pod Lamašským průlivem při cestě za lepším životem už několik z nich zahynulo.
