Praha - Služeb azylových domů a podobných sociálních zařízení využívá v Česku 11 496 lidí bez domova. Vyplývá to ze sčítání Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle údajů je typickým bezdomovcem muž ve věku 45 až 49 let. Obykle je vyučený a svobodný nebo rozvedený. Celkový počet bezdomovců může být ale až třikrát vyšší, do sčítaní nebyli zahrnuti lidé bez domova, kteří žijí na ulicích, ve squatech či využívají komerční ubytovny. Výsledky sčítání poslouží jako důležité podklady pro stát a všechny organizace, které se snaží lidem bez domova pomáhat.
V azylových domech žije i 397 dětí
Mezi klienty azylových domů je asi 21,5 procenta žen. Nejvíce sečtených bylo v Moravskoslezském kraji (2 574), na druhém místě se umístila Praha (1 254). Naopak nejméně lidí využívá služeb sociálních zařízení v Karlovarském (256) a Libereckém kraji (262). V době sčítání se nacházelo v azylových zařízeních i 397 dětí ve věku do 14 let. Děti jsou zde převážně se svými matkami.
Necelá polovina (47,2 procenta) účastníků sčítání měla výuční list nebo střední vzdělání bez maturity, dalších 28,5 procenta mělo základní vzdělání. Asi deset procent lidí bez přístřeší má maturitu. Hypotéza, že mezi lidmi bez domova žije možná velké množství vysokoškoláků, se nepotvrdila. Mezi touto skupinou obyvatel je asi jen 2,6 procenta lidí s vysokoškolským vzděláním. Téměř polovina bezdomovců je svobodných, dalších asi 38 procent je rozvedených. Jen 9,5 procenta je ženatých nebo vdaných.
14 bezdomovců uvedlo víru v rytíře Jedi
Na dobrovolnou otázku ohledně víry odmítla odpovědět téměř polovina bezdomovců. Velká část z nich pak uvedla, že je bez náboženské víry (4 015), 901 bezdomovců sice věří, ale nehlásí se k žádné církvi ani náboženské společnosti. 14 bezdomovců uvedlo víru v rytíře Jedi.
Bez práce je 40 procent lidí bez domova. 28,5 procenta bezdomovců uvedlo, že jsou ekonomicky aktivní, 14,2 procenta jsou nepracující důchodci. Ze zhruba 4 700 ekonomicky aktivních bezdomovců jich podle odvětví nejvíce působí ve zpracovatelském průmyslu (výroba motorových vozidel, kovových konstrukcí, hutnictví), následovalo stavebnictví, doprava a skladování.
První podobné sčítání lidí bez přístřeší bylo součástí celorepublikového sčítání, které se konalo v loňském roce. „Určitá skupina lidí, kteří žijí na ulici, s úřady nekomunikuje, komunikovat nechce a ani se nezajímá o nabízenou pomoc. Sčítací komisaři nechodili po parcích ani pod mosty, nešlo o to zjistit, kolik je v Česku celkem všech bezdomovců,“ upozornil místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. Úřad se proto zaměřil na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení, jsou ochotní komunikovat a nabízenou pomoc přijmout: „Jenom těm je možné pomoci, proto jsme zjišťovali maximum informací právě o nich.“ Další sčítání už by ale mělo být obsáhlejší a propracovanější - zaměřit by se tak mělo i na lidi, kteří žijí na ulici.
