Praha – Den apelu na bezpečnější internet letos doprovází motto Komunikujte ohleduplně. Právě komunikace v internetovém prostředí totiž s sebou nese mnohá rizika zejména pro děti a mladistvé, kteří nemají dostatečně vyvinuté sociální schopnosti, aby si plně uvědomili nebezpečí skrytá v komunikaci s neznámými osobami. Velkému riziku ale své děti mnohdy vystavují rodiče. Na své facebookové profily dávají fotografie svých dětí bez jejich souhlasu, což zejména v pozdějším věku může u dětí vyvolat negativní reakci a způsobit závažné problémy.
Především rodiče by si měli uvědomovat veškerá nebezpečí, která v prostředí internetu dětem hrozí. „V prvé řadě to jsou nebezpečí pramenící ze způsobu, který děti a nejmladší uživatelé internetu používají v prostředí on-line nejčastěji, a to jsou právě komunikační prostředky,“ zdůraznil výkonný ředitel Národního centra pro bezpečnější internet Jiří Palyza.
Na Facebook v mateřské školce
Upozorňuje zároveň, že nejčastěji se tak děje na sociálních sítích, kde děti začínají být aktivní už v předškolním věku. „Problém je v tom, že děti v tomto věku jsou technologicky velmi vyspělé. Nemají dostatečné sociální znalosti a zkušenosti (…) a nedokáží odhadnout, jestli je na druhé straně někdo, kdo s nimi záměrně manipuluje,“ podotkl Palyza. Rodiče by tak měli kontrolovat působení dětí na internetu a limitovat čas, který zde stráví.
Kyberšikana – šikana, která probíhá v prostředí internetu pomocí prostředků informačních a komunikačních technologií za účelem jedince poškodit a dehonestovat
Kybergrooming – specifické konání jedinců, kteří se snaží v prostředí internetu získat zejména mladé uživatele a vylákat je k reálné schůzce, kde následně dochází k jejich zneužívání
Výzkumná zpráva EU Kids Online také přichází s doporučeními, jak dále pomoci dětem, aby se snáze vyrovnaly s negativními jevy na internetu. „Nevyplatí se dětem přespříliš zakazovat. Pokud jsou výrazně omezovány v přístupu na internet, nestanou se tak vůči rizikům odolnější. Podstatné je, aby se rodiče zajímali, co jejich děti na internetu dělají, a uměli jim poskytnout podporu, jak emoční, tak popřípadě technického charakteru,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu, psycholog David Šmahel.
Nástrahy internetu podle vědců více ohrožují psychicky nevyrovnané děti. Ukazuje se, že děti, které se obtížně vyrovnávají s emocemi ve skutečném světě, jsou vůči problémům na internetu, v elektronické komunikaci a síťových médiích pasivní a nesnaží se je aktivně řešit. Naopak ty, které vyrůstají ve stabilním prostředí a jimž rodiče vštípili zdravé sebevědomí, se s negativními jevy na internetu vypořádávají lépe.
Opačným problémem může být také chování samotných rodičů. Ti totiž na svých facebookových profilech mnohdy zveřejňují fotografie svých dětí. „Je to fatální 'průšvih', který by se neměl dít. V podstatě rozhodujete za dítě, vytváříte jeho digitální stopu. Když dítě přijde do určitého věku, začne tyto věci vnímat a bude se chtít vyvíjet směrem, kterým ono chce, ne kterým jim rodič určil tím, že profil založil a fotky začal zveřejňovat,“ konstatoval Palyza.
Soukromé údaje často končí v rukou třetích stran
Uživatelé internetu mají vždycky práva na ochranu osobního soukromí a dat. „Právě právo na ochranu osobních údajů je často citlivou záležitostí, hlavně v souvislosti s různými formami obchodování na internetu, dotazníků a podobných formulářů, které on-line vyplňujeme. Následně tato data bývají zneužita,“ dodal. Údaje jsou pak mnohdy prodávány třetím stranám, které je používají k marketingovým účelům.
Po těch, kteří osobní data zneužívají, se pak pátrá velmi těžko. „Náš problém bývá často v tom, že my nedokážeme ta trestní pravidla, která jsou nastavena, správně a vhodně použít tak, aby byla aplikovatelná v kybernetickém prostředí,“ podotkl Palyza. V České republice také není dostatek specialistů, kteří by byli schopni trestní zákoník vykládat tak, aby byl stoprocentně aplikovatelný na případy v oblasti internetu.
