Adam Benjamin Bartoš dostal za popírání a schvalování genocidy, podněcování nenávisti a hanobení národa dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Činu se podle soudu dopustil vydáváním protižidovských knih či svými články a komentáři. Rozsudek není pravomocný. Bartoš se odvolal na místě a odvolání zvažuje i státní zástupkyně.
Bartoš dostal za protižidovské texty dvouletou podmínku. Hájil se i slovy Milady Horákové
Soudkyně Pavla Hájková uznala tvrzení obžaloby, že Bartoš vydával protižidovské knihy a ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu přisuzoval Židům pouze negativní vlastnosti. Předkládal v nich překroucená, selektivně vybraná a neprokázaná tvrzení, kterými se snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa, imigrantů a muslimů.
Za to mu hrozilo šest měsíců až tři roky vězení, státní zástupkyně navrhovala Obvodnímu soudu pro Prahu 1 uložit trest v dolní polovině sazby. Soudkyně mu uložila dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Státní zástupkyně zvažuje odvolání, Bartoš se odvolal na místě.
Bartoš vinu popírá, hájí se tím, že má právo na „svobodný projev“. Před soudem parafrázoval vystoupení, s kterým ve své závěrečné řeči v roce 1950 vystoupila Milada Horáková před odsouzením k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství.
Konstatoval, že obžaloba ho má zastrašit a donutit se stáhnout z politického života. Soudkyni Pavlu Hájkovou vyzval, aby ustála tlak a v plném rozsahu ho obžaloby zprostila. K soudu Bartoše přišel podpořit například neúspěšný kandidát z prvního kola prezidentské volby Petr Hannig.
Obhájce při závěrečné řeči odkazoval na některá literární díla i autory, ale také na rozhodnutí saského soudu, který v prosinci umožnil nadále prodávat modely šibenice určené mimo jiné pro kancléřku Angelu Merkelovou. „Co je legitimní v Německu, by snad mělo být v Česku trestným činem?“ uvedl.
Stát by podle něj neměl vést se svými občany „politické procesy“, protože tím podkopává svou legitimitu. Skutky připisované Bartošovi v obžalobě jsou podle něj povšechné a nekonkrétní.
„Možná se někomu nemusí líbit, co říkám, ale to neznamená, že nemám jako každý další občan právo na svobodu projevu,“ řekl Bartoš po jednání novinářům.
Bartošovy knihy jsou jasně antisemitské, potvrdil znalec
Státní zástupkyně Zdeňka Galková měla naopak za to, že všechny skutky byly objektivně zdokumentovány. „Obžalovaný je ani nerozporuje, pouze se dovolává na svobodu slova a projevu,“ uvedla. Argumentovala tím, že toto právo není a nemůže být bezbřehé.
Bartoše podle ní nemůže ospravedlnit to, že se pasuje do pozice investigativního novináře a předsedy politické strany. Jeho díla nejsou polemikou s historickými fakty, protože předkládají jen monotematické názory.
Znalec z oboru extremismu konstatoval, že knihy, které Bartoš napsal nebo vydával, jsou jasně antisemitské, některé přímo popírají holocaust. Bartoš podle něj na demonstracích často vyzývá k násilí, připomněl například demonstraci z července 2015, na kterou Bartošovi příznivci přinesli šibenice určené pro tehdejší vládu. Bartoš měl na pódiu v ruce oprátku.
Soud už Bartoše potrestal roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk. Bartoš proti pravomocnému rozsudku podal dovolání, které na počátku ledna odmítl Nejvyšší soud. Pražský soud nyní toto rozhodnutí zahrnul do souhrnného trestu.