Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl tak návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina sedmnácti senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.
Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud
Zákon říká, že „peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu“. Chráněný účet má sloužit lidem v exekuci s obstavenými platebními účty. Lze na něm hospodařit s takzvaným chráněným příjmem.
Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka je cílem napadeného ustanovení ochrana před nepřiměřeně vysokým zpoplatněním zřízení a vedení chráněného účtu peněžními ústavy a v konečném důsledku zmírnění majetkové zátěže spojené s nuceným výkonem rozhodnutí. Napadené ustanovení podle něj také nezasahuje do samotného jádra práva podnikat a sleduje legitimní cíl.
„Upřednostňuje-li zákonodárce ochranu povinných na úkor peněžních ústavů a jejich převážně majetkových zájmů, dle Ústavního soudu nelze považovat omezení jejich podnikatelské činnosti za nelegitimní, natož svévolné,“ sdělil Fenyk.
Zvýhodňuje to lidi v exekuci, argumentují senátoři
Věta o bezplatném vedení účtu se do zákona dostala jako součást pozměňovacích návrhů. Podle senátorů zvýhodňuje lidi v exekuci oproti dalším lidem v tíživé sociální situaci, třeba starobním důchodcům s minimálními penzemi a nezaměstnaným. Navíc dle nich nečiní rozdíl mezi dlužníky v různých situacích, například mezi manželkou zadluženého gamblera a lidmi, kteří způsobili zaviněně škody nebo dluží na nákladech trestního řízení.
Zátěž spojená s vedením účtu se přenáší na peněžní ústavy, zákon tak podle senátorů nepřiměřeně zasahuje do jejich práv, což prý vytváří prostor pro další podobné zásahy v budoucnosti.
„Za předpokladu, že by napadené ustanovení bylo shledáno ústavně konformním, byla by otevřena cesta k jakýmkoliv v podstatě svévolným zásahům do práv třetích osob, například tím, že by povinným musel dopravce poskytnout slevu na jízdném, dodavatel energií na ceně elektřiny a plynu, pojišťovna na povinném ručení či pojištění domácnosti, provozovatel soukromé školy na školném, operátor na platbě za internet či mobilní telefon, apod.,“ stálo v senátorském návrhu.