Praha - Prudkým názorovým obratem prošel postoj vicepremiéra Andreje Babiše ke služebnímu zákonu. Prezident Miloš Zeman včera varoval, že pokud z normy sněmovna nevymaže politické náměstky, obrátí se na Ústavní soud. Babiš na to konto Právu řekl, že vyškrtnutí politických náměstků koalici navrhne – aby dnes prohlásil, že ministr má právo přivést si na úřad svého člověka. Podobný postoj má také premiér Bohuslav Sobotka, podle kterého je nezbytné mít účinný služební zákon, ČSSD podle něj proto nechce jeho nynější podobu měnit.
Současný návrh služebního zákona uvádí, že každý ministr by mohl mít nejvýše dva politické náměstky – hovoří o nich jako „náměstcích člena vlády“. Příslušný paragraf si včera vysloužil ostrou kritiku prezidenta Miloše Zemana, který kvůli zákonu o státní službě navštívil dolní komoru.
Jediným důvodem pro existenci politických náměstků by byl podle Zemana boj proti nezaměstnanosti, neboť by se tím vytvořilo zhruba 30 dobře placených pracovních míst, nevyžadujících pracovní zátěž. Těmito náměstky by ale podle prezidenta byli loajální zasloužilí straničtí funkcionáři. „Politická šlechta, která se tímto způsobem vytvoří, uspokojí zhrzené ambice těch, kdo se nedostali na funkce odborné,“ prohlásila hlava státu.
Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš v následném rozhovoru s novinářkami deníku Právo prohlásil, že dnes vyškrtnutí politických náměstků navrhne koalici. Před ranní cestou na Úřad vlády ale už tak razantní nebyl – slovo „politický“ podle něj zákon vůbec neobsahuje a každý ministr má mít právo přivést si na úřad svého člověka.
- Andrej Babiš pro Právo: „Já jsem tam nikdy ty náměstky nechtěl, sám je nemám. Na ministerstvo jsem si přivedl jen asistentku. Jejich vypuštění navrhnu na koaliční radě.“
- Andrej Babiš pro Českou televizi: „Vadí mi slovo politický, nikdy jsem nebyl příznivcem politických náměstků. To slovo tam ale není a nechápu, proč ho pan prezident používá. Ani slovo náměstek tam (v zákoně) podle mě není dobře. Je to člověk, kterého si přivede ministr, a snad si může přivést jednoho, dva.“
Ministr argumentuje tím, že jeho jediným politickým náměstkem je nominant ČSSD Martin Pros; jinak hovoří o asistentech, kteří jsou pro šéfa resortu nezbytní, protože „stát funguje šíleně, to je samá rada a komise, stále se zasedá. To se fyzicky nedá zvládat.“
Změny postoje kritizuje opozice, přístup stran k zákonu se ale nemění
Pravicová opozice, která po zrušení původně plánované instituce generálního ředitelství státní služby slíbila služební zákon podpořit, i přes hrozbu prezidentským vetem nadále podporuje současnou podobu návrhu. Názorové manévry Andreje Babiše však představitelé TOP 09 a ODS kritizují. „Je to takový typický projev kocourkovství v české politice. Dohody, kterých je dosaženo, protože jsou kompromisem, by se měly držet. Dělat veletoče a měnit stanovisko si myslím, že nepatří k dobré politické kultuře,“ uvedl místopředseda ODS Martin Novotný. Jeho protějšek z TOP 09 Miroslav Kalousek však zdůraznil, že by se jeho strana nebránila ani vypuštění paragrafu, který určuje počet náměstků. Na existenci tzv. politických náměstků podle něj trvaly vládní strany. „Pokud vládní koalice ustoupí od svého požadavku, na kterém trvala – že mají být političtí náměstci – jsme ti poslední, kteří by na nich trvali,“ řekl Kalousek.
Jiří Dolejš, místopředseda KSČM, která s výslednou podobou návrhu novely zákona o státní službě nesouhlasila, doplnil, že se nemění ani odmítavé stanovisko komunistů. „Budeme zkrátka čekat, jak se situace vyvine,“ řekl. Znovu kritizoval přesun části kompetencí původně navrhovaného generálního ředitelství státní služby na ministerstvo vnitra. Před jeho přílišným vlivem varují komunisté od chvíle, kdy se koalice s pravicovou částí opozice dohodla na kompromisní podobě služebního zákona bez generálního ředitelství.
Ani ČSSD dohodu nezpochybní
Sociálnědemokratická ministryně práce Michaela Marksová v souvislosti s Babišovými slovy upozornila, že bez opory by měl ministr na resortu plném úředníků těžkou situaci. „Pracovala jsem na ministerstvu práce a ministerstvu školství a mohu vám říct, že i tak to měl ministr složité, protože někteří úředníci se bránili jeho rozhodnutím. Představa, že budou profesionálové, kteří budou plnit příkazy toho kterého ministra, je naivní.“
Žádné změny ve služebním zákonu nechce připustit ani premiér Bohuslav Sobotka. Odkazuje na dohodu s částí opozice, kterou nechce porušit. „Máme poprvé po 12 letech šanci na to, abychom měli účinný zákon o státní službě. Neudělám tu chybu, kterou udělali mí předchůdci, to znamená minulí premiéři, kteří zákon o státní službě odsouvali, odsouvali a odsouvali ho takto úspěšně 12 let, až nám to začalo působit obrovské problémy,“ shrnul Sobotka. Ten bude o služebním zákonu s prezidentem ještě jednat – večer na pravidelném setkání.
Politoložka: Spor o náměstky je bezvýznamný
Politoložka z Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková se ovšem jak Zemanovým, tak Babišovým slovům podivuje, protože otázku náměstků považuje za „víceméně irelevantní“. Zásadní vadou konečné verze návrhu novely služebního zákona podle ní je, že se vzdálila původnímu účelu. „Tím bylo oddělení státní správy od politiky,“ upozornila Vladimíra Dvořáková. V předchozí verzi návrhu političtí náměstci sice také existovali, ale nemohli ovlivňovat státní správu. „Tím by se oddělila politická odpovědnost od administrativní odpovědnosti,“ shrnula Dvořáková.
Zda tedy služební zákon bude upraven podle prezidentovy vůle, nebo ne, podle politoložky nakonec není podstatné, resp. má pouze časový význam – zda schvalování pozdrží veto.
SLUŽEBNÍ ZÁKON: Současná předloha vzešla z dohody vládní koalice s pravicovou opozicí. Sněmovna by dnes měla poslat normu s touto úpravou do závěrečného schvalování, jež by se mělo uskutečnit v půlce přespříštího týdne. Ve sněmovním systému se již objevila řada dalších pozměňovacích návrhů. Nejnovější verze předpokládá, že většinu pravomocí generálního ředitelství státní služby převezme ministerstvo vnitra, kde vznikne zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Novela přináší i další změny. Státní správa by se například měla více otevřít i pro lidi z jiných sfér, což byl taky jeden z požadavků pravice.
