Lány - O zavedení eura v České republice by občané měli hlasovat v referendu. Po skončení schůzky v Lánech o společné evropské měně to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Referendum o euru by rád spojil s volbami v roce 2017, výsledek hlasování ale podle něj nemá být závazný. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale nevidí důvod, proč referendum vyhlašovat. „K přijetí eura jsme se zavázali,“ uvedl po schůzce Sobotka s tím, že v tomto volebním období ale vláda žádný termín přijetí eura navrhovat nebude.
„Myslím si, že by bylo dobré udělat kontrolní lidové referendum, například v rámci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017, aby se občané na základě informací, které dostanou, nějak vyjádřili,“ řekl Babiš, který není stoupencem rychlého přijetí eura.
Není o čem dělat referendum, míní Sobotka
„Pokud už budeme dělat referendum, tak by mělo být závazné. Ale myslím si, že není o čem dělat referendum,“ uvedl v reakci na Babiše po jednání v Lánech premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Česká republika v době, kdy vstoupila do EU, řekla, že přijme společnou evropskou měnu, a závazali jsme se k tomu v příslušné smlouvě, ze které ČR nemá vyjednanou výjimku,“ dodal. Jediné, o čem by podle premiéra mohli lidé hlasovat v referendu, by bylo konkrétní datum vstupu ČR do eurozóny. Termín přijetí by měl být stanoven před rokem 2020.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „V koalici jsme se neshodli, že by vláda měla stanovit termín přijetí eura. V tomto volebním období proto žádný termín přijetí eura navrhovat nebudeme.“
„Naše vláda by měla v souladu s koaliční smlouvou nadále postupně připravovat ČR ke vstupu do eurozóny, jak v oblasti ekonomiky, tak veřejných rozpočtů a potřebné legislativy. Osobně jsem přesvědčen o tom, že strategické přínosy přijetí eura pro stabilitu, zaměstnanost a konkurenceschopnost České republiky převažují nad možnými negativy,“ uvedl Sobotka s tím, že Česko potřebuje ještě několik let, aby se postupně přiblížilo eurozóně. „Pak teprve má smysl, abychom se vrátili k diskusi o termínu přijetí společné evropské měny,“ dodal premiér.
S Babišem se shodl v tom, že by Česko mělo více mluvit o přínosech a rizicích přijetí eura. „Dosavadní veřejná debata je v naší zemi slabá, málo odborná a hodně polarizovaná na příznivce a odpůrce evropské integrace jako takové. Tyto diskuse by měly zahrnovat i možný reálný termín přijetí společné měny,“ uvedl premiér. „Veřejnost není dostatečně informovaná o pozitivech a negativech vstupu do eurozóny. Takže bychom měli více sdělovat veřejnosti podrobné informace ohledně pozitiv a negativ,“ řekl Babiš.
Babiš: Euro není zárukou lepších podmínek pro občany a podnikatele
Plusy přijetí eura vidí Babiš ve stabilitě vývozu a dovozu a v tom, že může sloužit jako dobrý indikátor při zahraničních investicích. „Ale jsou tam samozřejmě i negativa a ty jsou zásadního ekonomického charakteru. Pro mě je hlavní neznámá Řecko. Každý ví, že Řecko své dluhy nesplatí,“ řekl. Uvedl také, že pro něj není euro nyní zárukou růstu HDP. „Není ani zárukou lepších podmínek pro občany a podnikatele. (…) Po vstupu do eurozóny bychom museli zaplatit 51 miliard korun, plus ručit za závazky jiných států,“ dodal Babiš.
Podobně situaci vidí i opoziční ODS. „Euro je nevýhodné pro české občany. Budeme se muset významně podílet na splácení rozpočtové nekázně některých zemí, eurozóna dobře nefunguje, nevidím žádné výhody pro občany, podnikatele z přijetí eura,“ uvedl Petr Fiala, předseda ODS.
Podle Babiše je přijetí eura v Česku spíše politický než ekonomický problém. V tom s Babišem souhlasí i bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma nebo ekonom David Marek. „Euro je pouze jakýmsi vyvrcholením evropské integrace, která začala po 2. světové válce, a v tomto kontextu je potřeba ji vnímat,“ uvedl Marek. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je přijetí eura zejména otázkou solidarity, a to by politici lidem měli vysvětlovat.
Podle Tůmy se zbytečně zveličuje i role Řecka. „Jestli je v eurozóně Řecko je úplně jedno. Umím si představit eurozónu s ním i bez něj,“ uvedl ve speciálním vysílání ČT24. Stejně to vidí i David Marek: „Na Řecku eurozóna nestojí a nepadá,“ uvedl s tím, že Řecko do eurozóny nepatřilo a nepatří a jde o zkrachovalou zemi.
A jak je na tom po přijetí eura Slovensko?
Slovensko do eurozóny vstoupilo v roce 2009. Slováci ale byli vždy větší eurooptimisté než Češi, a také situace v eurozóně byla tehdy lepší, jak podotýká zpravodaj ČT na Slovensku David Miřejovský. „Přijetí společné měny pro Slováky do jisté míry znamenalo i potvrzení toho, že patří k západní Evropě. Lidé asi nejvíce oceňují stabilitu, kterou euro přináší, a také to, že nemusí měnit měnu při cestování. Na placení eurem už si zvykli a návrat koruny už prakticky nikdo nežádá. Lidé si ale často stěžují, že po přechodu na novou měnu výrazně zdražila velká část zboží,“ dodal zpravodaj ČT ve vysílání ČT24.
Schůzky na lánském zámku, která trvala skoro čtyři hodiny, se kromě prezidenta Miloše Zemana účastnil i ministr financí, premiér, guvernér České národní banky Miroslav Singer a člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, kterého Zeman plánuje příští rok jmenovat na Singerovo místo. Prezident už v průběhu týdne avizoval, že cílem schůzky je otevřít veřejnou debatu o přijetí eura, která by mohla změnit názor veřejnosti. Podle průzkumů totiž Češi euro ze 70 procent odmítají. Prezident Miloš Zeman je naopak pro rychlé přijetí eura.
