Armáda ocenila vojáky, kteří se vrátili z misí v Afghánistánu, Bosně a Egyptě

Téměř osm desítek vojáků bylo na pražském Vítkově oceněno za své působení v zahraničních misích. Zpět do Česka se vrátili většinou z půlročního působení v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině a v Egyptě. Vyznamenání jim předali náčelník generálního štábu Josef Bečvář a další představitelé armády a ministerstva obrany.

Bečvář vojákům poděkoval za jejich působení a poznamenal, že je vždy pro něj radost přivítat zpět v ČR vojáky, kteří se vrátí ze zahraničního působení živí a zdraví.

V Afghánistánu vojáci sloužili na českém velitelství, v jednotce používající bezpilotníky ScanEagle, v polním chirurgickém týmu i v jednotce Vojenské policie Kamba. Vyznamenáni byli také příslušníci operačního velitelství mise Evropské unie EUFOR Althea na území Bosny a Hercegoviny a vojáci letecké jednotky, která působila s letouny CASA na Sinajském poloostrově.

Vojenští policisté, kteří se vrátili z Afghánistánu, vystřídali kolegy z 601. skupiny speciálních sil při střežení českého velvyslanectví v Kábulu. „Byla to logická volba, protože úkoly podobného rázu plníme na území České republiky nebo případně v jiných zahraničních operacích, takže jsme pro to měli dostatečnou kvalifikaci,“ řekl k výměně velitel jednotky vojenské policie major Petr Kadlec.

Za působení v zahraničních misích bylo oceněno téměř osm desítek vojáků
Zdroj: ČTK

Jejich úkolem bylo střežit ambasádu před případným útokem a zároveň zajišťovat ochranu velvyslance a ostatních příslušníků diplomatické mise, pokud opouštěli zastupitelský úřad. „Takže denně jsme se pohybovali po Kábulu a denně jsme střežili nepřetržitě objekt české ambasády,“ řekl. Tempo nasazení bylo proto velmi vysoké. Asi za pět měsíců absolvovali 430 výjezdů mimo velvyslanectví. Zároveň si museli sami vařit či opravovat techniku. „Byli jsme naprosto odkázáni sami na sebe,“ podotkl Kadlec.

Ochranu velvyslanectví i doprovod důležitých osob v kábulském provozu Kadlec označil za stejně důležité. „Nicméně těžší je samozřejmě jezdit v tom prostoru Kábulu. Protože kromě každodenních hrozeb je to naprosto odlišné prostředí, které se také odráží v kultuře dopravy,“ řekl. Na každý výjezd se proto museli policisté důkladně připravit. Za klíčové označil vyhodnocování zpravodajských informací, na jejichž základě se například snažili upravit program velvyslance. „Prevence je to, na co klademe největší důraz,“ dodal.

Češi řídili i drony

V Afghánistánu působila i jednotka sedmi vojáků, kteří měli na starosti obsluhu dronů ScanEagle. Za úkol měli zajistit vzdušný průzkum pro české i koaliční jednotky, které vyjížděly mimo střeženou základnu. „To znamená, že když se formovaly pro výjezd, my jsme jim proletěli celou trasu,“ popsal akci velitel jednotky Lukáš R.

Bezpilotní letoun poté jednotku doprovázel po celou dobu, co byla mimo základnu. Podařilo se tak například překazit chystaný útok. Jeden z operátorů si podle Lukáše R. všiml podezřelé činnosti tří lidí. Následně bylo na daném místě nalezeno odpalovací zařízení. Operátoři také pomocí dronů pozorovali vytipované objekty, křižovatky nebo silnice včetně jejich kvality a sjízdnosti.

Čeští vojáci jsou podle Lukáše R. s drony z USA spokojeni. „Odvádějí perfektní práci,“ poznamenal. Vypořádat se podle jeho slov museli jen s povětrnostními podmínkami, tedy třeba nárazy větru či prašností. 

Další jednotkou, která se vrátila z Afghánistánu, je polní chirurgický tým. Působil v rámci americké vojenské nemocnice. Armáda polní chirurgický tým do Afghánistánu vysílala od roku 2011, návratem této jednotky byla jeho činnost ukončena. V Afghánistánu nadále zůstala dvojice lékařů, kteří se budou starat o české vojáky.

V misích až 1100 Čechů

Letos je v zahraničních operacích zhruba 400 českých vojáků, příští rok by jich mělo být skoro 1100. Největší navýšení se má týkat Iráku, kam by kromě leteckého poradního týmu mohla zamířit ještě jednotka speciálních sil české armády.

V desítkách mužů a žen se bude navýšení týkat také Mali nebo Afghánistánu. Vše ale bude muset schválit nová vláda a obě komory parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 33 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 12 hhodinami
Načítání...