Praha – Ojedinělé fyzické útoky a vyhrožování, ale také 156 článků na Internetu – takové byly podle Židovské obce v Praze loni projevy antisemitismu v Česku. Útoků, obtěžování či výhrůžek lidem židovského vyznání bylo v minulém roce podobně jako v letech předchozích. Textů, které považuje židovská obec za antisemitské, však prudce přibylo. Oproti roku 2012 jich byl téměř dvojnásobek, oproti roku 2011 dokonce šestinásobek. Přesto podle místopředsedkyně obce Evy Lorencové zůstává antisemitismus v Česku pouze okrajovým jevem.
Antisemitismus v Česku je sice stále okrajový, projevů ale přibývá
Od roku 2011 sleduje Středisko bezpečnosti Židovské obce v Praze přesun antisemitských projevů na internet. Důsledkem je prudký růst počtu vyjádření, která považuje za problematická. Loni obec zaznamenala 156 textů, které splňují kritéria antisemitismu, jež obec stanovila. Před dvěma lety jich bylo 82, v roce 2011 pouze 26. „Nárůst antisemitských vyjádření na internetu, který bohužel pokračoval i v minulém roce, je rubem svobodného prostoru tohoto média a zastavení takových projevů je prakticky nemožné,“ podotkla místopředsedkyně židovské obce Eva Lorencová.
Antisemitismus: „Židovské spiknutí“ i útoky na Izrael
Za antisemitská vyjádření považuje židovské středisko bezpečnosti například podněcování k zabíjení či útoky na židy „ve jménu radikální ideologie či extrémního náboženského postoje“, mýty o židovském spiknutí a jejich kontrole nad vládami či médii nebo popírání holocaustu. K antisemitským projevům řadí židovská obec také některé projevy na adresu Izraele, například označování jeho vzniku a existence za rasismus nebo přirovnávání izraelské politiky k nacistické. „Kritéria jsou stanovena lidskoprávními organizacemi. Z nich se vychází a postupuje se při nich jednotně i v průběhu času,“ upzornila Eva Lorencová.
Mezi desítkami článků, které jsou podle židovské obce antisemitské, se objevily texty na webech radikálních skupin, ale například také na stránkách Haló novin nebo Britských listů. Na nich se objevily názorové články k básni Güntera Grasse kritizující politiku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua (více zde). Do zprávy o projevech antisemitismu za loňský rok se dostaly přesto, že vyšly již v předloni, kdy Grass svoji kritiku publikoval.
Eva Lorencová: "Zdvojnásobení nelze přičíst na vrub změněné metodice" (zdroj: ČT24)
Šikana, petarda a vyhrožování
Fyzickým projevem antisemitismu byly loni tři útoky, které židovské středisko bezpečnosti zaznamenalo. V Přelouči se stal obětí šikany židovský žák místní střední školy, v Praze se v říjnu objevil na domě, kde bydlí členka pražské židovské obce, hákový kříž, a v prosinci vybuchla na zahradě domu členů teplické židovské obce petarda. Obyvatelům domu útočníci také nadávali. Během roku se objevilo také devět případů vyhrožování a obtěžování. Židovská obec v Praze dostala několik výhružných e-mailů, na Josefově došlo také k pouličním incidentům – hajlování či vyhrožování.
Antisemitismus při prezidentské volbě
Podle zprávy pražské židovské obce je jednou z příčin antisemitismu v Česku proizraelská politika vlády či prezidenta. Některé články, které obec zařadila mezi antisemitské, souvisela s loňskými prezidentskými volbami a kandidaturou Jana Fischera, který se hlásí k židovské víře. „Urážlivé výpady v rámci prezidentské kampaně ukázaly na netoleranci a nesnášenlivost, která je v části společnosti latentně přítomna. Antisemitské výpady extrémní pravice proti Janu Fischerovi však širší společenskou odezvu nenašly,“ stojí ve zprávě.
Místopředsedkyně Židovské obce v Praze Eva Lorencová:
„Antisemitismus v České republice lze naštěstí považovat v současné době za jev okrajový, bohužel však nelze totéž říci o projevech nenávisti k jiným menšinám, zejména k romské, které společnost zdaleka nepovažuje za srovnatelně odsouzeníhodné.“
Navzdory nárůstu antisemitských textů není podle židovské obce antisemitismus v Česku přijímán většinou společnosti a nevyskytuje se v politické sféře. Tím se podle Dity Šnajdrové z pražské židovské obce odlišuje od Maďarska či Polska, kde se naopak nenávistné projevy vůči židům etablovaly i ve veřejném životě.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) se domnívá, že je potřeba začít se změnami už od vzdělávacího systému. Všechny děti by podle něj měly dostat takové vzdělání, aby například nebyly vyčleňovány na základě menších sociálních dovedností. Přínos vidí i v integraci ve škole. „Aby měly děti zkušenost s určitou různorodostí, že všichni nejsou stejní,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.
Dienstbier: Děti by měly mít ze školy zkušenost s různorodostí (zdroj: ČT24)