Praha – Hnutí ANO i lidovci jsou ochotní opustit koncept generální ředitelství státní služby, které má podle nového úřednického zákona od nového roku zastřešovat celou tuzemskou byrokracii. Zástupci obou koaličních stran to uvedli před večerním jednáním s opozicí, která hrozí obstrukční blokádou, pokud by generální ředitelství z normy nezmizelo. Společný postup dohodly odpoledne všechny tři koaliční strany, neprozradily však jaký. Možnost ústupku však předem naznačila i ČSSD.
Zákon o státní službě má od Nového roku nastolit nová pravidla fungování tuzemské byrokracie a mění i její organizační strukturu. Projednávaná vládní novela počítá se vznikem zastřešujícího orgánu, generálního ředitelství státní služby, kterému mají v pyramidě personálně podléhat další úředníci, zejména státní tajemníci (tzn. „trvalí náměstci“).
Kabinet si od zákona slibuje odpolitizování státní správy, podle opozice však nabytá síla generálního ředitele změní státní instituce v citadelu úřednické šlechty. Zejména pravicové strany hrozí obstrukční blokádou a výsledkem je několikaetapové jednání mezi vládou a opozicí, další setkání proběhne dnes večer. Odpoledne si koaliční strany ujasnily, jak budou postupovat, před jednáním s opozicí ale nic neprozradily. „Tuto informaci dostanou zástupci čtyř stran na večerním jednání. Já je s ní seznámím jako první, pak tuto informaci dostane veřejnost,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Jak řídí úředníky jiné země?
- Francie: úředníky řídí generální ředitel správy a státní služby a jeho úřad; generální ředitel je podřízen státnímu sekretáři, ten premiérovi
- Německo: státní tajemníky na ministerstvech neřídí ústřední úřad a ředitel; tajemníci jsou jmenováni doživotně, ministři je mohou poslat do předčasného důchodu
- Rakousko: obdobný systém jako v Německu
- Slovensko: podobně jako v Německu se státní správa obešla bez centrálního úřadu, zákon však byl novelizován, protože byli politici nespokojeni s údajně nedostatečným vlivem na úředníky
Babiš: Generálního ředitele nepotřebujeme
Již dříve ale vládní politici naznačili, že v hlavní otázce – mít, nebo nemít generální ředitelství – by mohli ustoupit. „Na generálním ředitelství jsme se koaličně dohodli a je otázka, jestli se stihne zákon přepsat v termínu. Na tom, jestli bude generální ředitelství, nebo nebude, svět nestojí,“ uvedl před dopoledním jednáním vlády šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
„Trváme na tom, že funkce, které jsou v zákoně přiděleny generálnímu ředitelství, musí být zachovány. Jestli je bude plnit individuální úřad pod Úřadem vlády nebo pod ministerstvem, nehraje takovou roli,“ dodala ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) a stejně hovoří i její stranický šéf Babiš: „Generálního ředitele nepotřebujeme. Návrh rozdělení kompetencí mezi ministerstvo vnitra a ministerstvo financí se mi zdá být dobrý.“
Tím by vláda aspoň částečně vyhověla požadavku pravicové opozice. Ta se principiálně nebrání existenci zastřešujícího orgánu, měl by podle ní být výrazně slabší než navrhované generální ředitelství, a jak TOP 09, tak ODS žádají, aby fungoval při ministerstvu vnitra. „Ani tak výsostně kancléřský systém jako Spolková republika Německo nemá generálního ředitele na spolkovém kancléřství. Zrovna tak ho nemá Rakousko a Slovensko, které o něm uvažovalo, od tohoto systému rychle uteklo, protože je prostě nefunkční,“ konstatoval předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ochotu k ústupku pak naznačuje i sociální demokracie. „Na jedné straně má svou hodnotu mít generální ředitelství, na straně druhé má hodnotu dosáhnout dohody,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek; podle místopředsedy strany Lubomíra Zaorálka je ale nemyslitelné úřad rozpůlit. „Je nám jedno, jak se to bude jmenovat. Jediné, co chceme, je, aby existoval střechový orgán, který zabrání politickým čistkám,“ konstatoval. A stejně hovoří i vrchní vládní legislativec Dienstbier.
Občanským demokratům ale přejmenování úřadu a jeho přesunutí ze Strakovy akademie na ministerstvo nestačí. „To není kompromis. Vadí nám přílišná personální pravomoc generálního ředitele. Důležité je, aby nevznikl někdo, kdo má silnější pravomoc než premiér,“ řekl šéf poslanců ODS Stanjura. Nejvyšším úředníkem má podle ODS být státní tajemník a zákon má stanovit, za jakých podmínek ho může ministr odvolat.
Co žádá ODS a TOP 09:
- zrušení generálního ředitelství
- volný vstup do státní správy pro lidi z městských a krajských úřadů, akademické i podnikatelské sféry
- zachování ministrových náměstků, kteří nepodléhají služebnímu zákonu
- státního tajemníka má jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra, jeho funkční období musí být delší než čtyřletý mandát vlády
Dárek pro Zemana? Podle KSČM má superúředníka jmenovat prezident
Z opozice se proti zrušení superúřednického postu nestaví pouze komunisté; kdyby se ale měl zachovat, žádají, aby generálního ředitele státní služby jmenoval prezident republiky, a nikoli vláda. „Vztah vlády a nejvyššího úředníka by měl být jiný, než se dnes rozvíjí. Pokud má být generální ředitelství státní služby zachováno, tak v tom případě chceme, aby ředitele nejmenoval předseda vlády, ale prezident republiky,“ navrhuje předseda komunistů Vojtěch Filip.
Stejné stanovisko jako komunisté potom drží i Úsvit; podle Radima Fialy by rádi přenesli jmenovací pravomoc na prezidenta: „Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby generálního ředitele navrhovala i jmenovala vláda.“
Podle šéfa vládních legislativců Jiřího Dienstbiera jde ovšem o zbytečný ceremoniální akt. „Myslím, že by o to prezident ani nestál,“ uvádí s tím, že jde o formální krok, při kterém by Miloš Zeman „neměl vůbec žádný prostor pro vlastní uvážení, vlastní rozhodnutí“. Vládní zákon počítá s tím, že generálního ředitele jmenuje kabinet na návrh premiéra na sedm let na základě výběrového řízení. Konkurzu se mohou účastnit jen státní zaměstnanci, kteří mj. dosáhli věku 40 let.
Politolog Lukáš Jelínek: „Pravicová opozice, která léta vzývala britský ústavní a politický systém jako vzor, nyní zesměšňuje britský model fungování státní správy. Bez generálního ředitelství by zákon postrádal smysl. Jednalo by se o tom, že by se posílila pozice úředníků, ale vliv politiků na chod úřadů by se příliš nezměnil. I přičlenění ředitelství k rezortu by mohlo být problém, by se v budoucnu mohlo ocitat byť pod nepřímým politickým tlakem.“
