Téměř polovina senátorů podporuje ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana. ČT ve středu oslovila všechny senátory a pro podání žaloby se vyslovilo 39 z nich. Čtrnáct senátorů naopak se žalobou k Ústavnímu soudu zcela nesouhlasí. K přijetí návrhu je třeba souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů, navíc by ho pak musela schválit i třípětinová většina ve sněmovně.
Česká televize oslovila celkem 81 senátorů. Z toho 11 neopovědělo a dalších 17 senátorů zatím ve věci ústavní žaloby není rozhodnuto. Například senátorka Alena Dernerová (bezpp) uvedla, že se nejdříve musí seznámit s tím, co by bylo obsahem případné žaloby a pak se rozhodne.
Proti podání žaloby se v průzkumu ČT vyslovilo 14 senátorů. Podle Jaroslava Zemana (ODS) by tato žaloba prezidenta naopak povzbudila a posadila do křesla. Proti se vyslovil i Libor Michálek (bezpp), ale z toho důvodu, že by podle něj žaloba neměla u ÚS šanci projít – nejde prý o hrubé porušení ústavy. Michálek už dříve navrhoval novelu, aby senátoři mohli podat žalobu i při méně závažném porušení ústavy.
Pro podání žaloby se naopak vyslovilo 39 senátorů. „Ústavní žalobu podpořím nejen kvůli odvolávání ministra, ale také kvůli neakceptovatelnému chování při návštěvě premiéra,“ napsal ČT senátor Zdeněk Brož (bezpp). Připomněl tak ceremoniál na Pražském hradě, kde prezident Zeman přijímal neexistující demisi premiéra Sobotky.
- Prezidenta republiky nelze v době, kdy je v úřadu, zadržet ani trestně stíhat. Senát však na něj podle ústavy, základního zákona České republiky, může podat ústavní žalobu za „hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku“, nebo za velezradu. Tou se míní specifický delikt, který může spáchat pouze prezident, na rozdíl od vlastizrady, jíž se může dopustit i běžný občan. Dle její přesné definice je velezrada jednání „směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“.
- Aby byla ústavní žaloba Senátem přijata, musí se pro ni vyslovit tři pětiny senátorů, kteří jsou přítomní hlasování, přičemž v horní komoře jich zasedá celkem 81. S ústavní žalobou musí souhlasit i Poslanecká sněmovna. Ta ji musí podpořit taktéž třípětinovou většinou, ovšem všech poslanců, nikoliv pouze těch přítomných. Poslanců je dohromady 200, pro žalobu tudíž musí zvednout ruku minimálně 120 z nich. Navíc tak musí učinit nejpozději tři měsíce ode dne, kdy Senát o souhlas požádá, jinak se návrh považuje za odmítnutý.
- V případě, že je žaloba popsaným způsobem schválena oběma komorami parlamentu, dostane ji na stůl Ústavní soud. Po přednostním projednání může rozhodnout, že je prezident žaloby zproštěn, v opačném případě ztratí svůj prezidentský úřad i možnost jej v budoucnu znovu nabýt. Krom toho také pozbyde nárok na prezidentský plat a další výhody, kterých se dostává prezidentům po skončení jejich mandátu.
- Proti rozhodnutí Ústavního soudu je možná jistá forma „odvolání“. Řízení lze obnovit. Může o to požádat sám prezident, který byl funkce zbaven, po jeho smrti také jeho příbuzní. Podmínkou je, že se vyskytnou nové důkazy nebo že byl původní nález Ústavního soudu ovlivněn trestným činem jiné osoby. Podstatné je, že i pokud by byl v novém řízení bývalý prezident žaloby zproštěn, ztraceného prezidentského úřadu už nenabude.
- Ústavní žaloba na prezidenta republiky za velezradu již byla v minulosti jednou podána. Stalo se tak v únoru roku 2013, kdy dal Senát najevo nesouhlas s kroky prezidenta Václava Klause, především s vyhlášením amnestie 1. ledna téhož roku. Petici, která žalobu podpořila, podepsalo přes 70 tisíc lidí. Řízení však bylo bez věcného projednání zastaveno, neboť Klaus již v tu dobu nebyl ve funkci prezidenta republiky. Postupovalo se totiž podle odlišných pravidel, než jaká stanoví aktuální právní řád. Dnes by k projednání žaloby došlo i po skončení prezidentského mandátu.
- Zdroje: Ústava České republiky, Wikipedie, ČT24
