Voliči letos opět ve velkém využívali preferenční hlasy a upravovali pořadí kandidátů. Do sněmovny se tak dostali i ti, kteří nebyli na čelních místech kandidátních listin. A v některých případech takzvané kroužky rozhodly o konci politiků ve sněmovní politice. Posuny kandidátů rozebral analytik ČT Kamil Švec.
Absolutním vítězem v počtu preferenčních hlasů se stal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterému preferenční hlas udělilo více než 72 tisíc voličů. Ten však byl lídrem kandidátky v Moravskoslezském kraji, a preferenční hlasy jsou tak spíš projevem sympatií nebo potvrzením jeho lídrovství.
Česká republika
To končícímu ministrovi zahraničních věcí Janu Lipavskému kandidujícímu za SPOLU a navrženému ODS pomohly na první místo. Nově zvolený poslanec získal od pražských voličů přes 62 tisíc preferenčních hlasů, čímž přeskočil i ministryni obrany a jedničku kandidátky SPOLU Janu Černochovou z ODS. V případě Jana Lipavského se jedná v jistém slova smyslu o pikantní záležitost. Do vlády šel jako reprezentant Pirátů a po jejich odchodu z vlády v ministerském křesle zůstal jako zástupce SPOLU.
Česká republika
V počtu preferenčních hlasů uspěl i předseda ODS Petr Fiala, který vedl kandidátku v Jihomoravském kraji. Ale počet kroužků pro něj zřejmě nebude uspokojující. I když jich získal téměř 37 tisíc, našel přemožitelku ve své sokyni Aleně Schillerové. Ta byla jeho vyzývatelkou v Jihomoravském kraji, kde vedla kandidátku ANO. A předčila ho i v počtu preferenčních hlasů, kterých získala o více než dva tisíce více. Pro Petra Fialu tak jde o dvojí porážku – jak ve výsledku v kraji, tak i v preferenčních hlasech. U předsedy ODS jde o pokles preferenčních hlasů přibližně o patnáct set oproti volbám v roce 2021, naopak Alena Schillerová získala asi o 16 tisíc hlasů více než před čtyřmi lety.
Česká republika
Ve sněmovně bude pokračovat také dlouholetý poslanec ODS Marek Benda. Ten zasedá ve sněmovně s krátkou přestávkou mezi lety 2002 a 2004 od roku 1990. Letos kandidoval ze čtvrtého místa, a tak jeho postup do sněmovny byl spíš očekávaný. V dřívějších volbách však patřil k velkým skokanům v rámci kandidátky. V roce 2017 kandidoval ze 17. místa a díky 5,33 procentům hlasů se do sněmovny dostal. Podobně o tři roky později, kdy na mandát dosáhl z 10. místa a se ziskem 7,58 % hlasů.
Jisté znepokojení může pociťovat předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ten – ve snaze netříštit hlasy – pozval na kandidátku také hnutí PRO, Svobodné a Trikoloru. Sám Tomio Okamura získal více než 12 tisíc preferenčních hlasů (23,16 %). Ještě lepšího výsledku však dosáhl Jindřich Rajchl, předseda strany PRO, který získal o více než dva tisíce preferenčních hlasů více. A z hlediska podílu hlasů byla v kroužkování úspěšnější i Markéta Šichtařová za Svobodné. Tomio Okamura se tak v rámci vlastní kandidátky propadl až na třetí místo.
Česká republika
Ženy ve sněmovně
Novým fenoménem, který podpořilo sdílení myšlenky na sociálních sítích, je i kroužkování žen na kandidátkách. Projevilo se to například u hnutí STAN. Díky preferenčním hlasům do sněmovny míří například Julie Smejkalová (kandidovala z 9. místa), Adriana Chochelová (6. místo na kandidátce) nebo Anežka Nedomová (5. místo na kandidátce).
Česká republika
A podobné je to také u Pirátů. V Jihomoravském kraji se novými poslankyněmi stanou Vendula Svobodová a Irena Ferčíková Konečná. První z nich kandidovala na třetím místě, druhá ze sedmého. Obě přeskočily kandidáty nad nimi. V Praze ze sedmého místa směřuje do sněmovny Katerina Demetrashvili.
Preferenční hlasy voličů tak v případě STAN a Pirátů výrazně zamíchaly kandidátkami a do sněmovny tak přichází nové tváře. V Pardubickém kraji byl přeskočen Lenkou Martínkovou Španihelovou někdejší poslanec Mikuláš Ferjenčík.
V Případě Pirátů do sněmovny postoupili z prvního místa jen tři kandidáti: Ivan Bartoš ve Středočeském kraji, Zdeněk Hřib v Praze (ale i toho přeskočila Olga Richterová) a Barbora Pipášová na Vysočině.
Česká republika
Skokany v rámci ANO a Plzeňského kraje se stali primátor krajského města Roman Zazrycký a hejtman Plzeňského kraje Kamal Farhan. Kandidovali z 19., respektive 20. místa. Díky preferenčním hlasům se oba dostali do čela kandidátky.
Česká republika
Podobně uspěl z posledního místa i Richard Brabec (ANO), který je hejtmanem v Ústeckém kraji a také Ladislav Okleštěk (ANO), hejtman v Olomouckém kraji.
A ve sněmovně končí…
Jedním z největších překvapení těchto voleb je konec ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Kandidátka Spolu sice v Moravskoslezském kraji získala čtyři mandáty, Stanjura však u voličů neuspěl. Ač byl lídrem kandidátky, tak čtyři za ním kandidující získali vyšší počet preferenčních hlasů. Zatímco ministr jich získal přes 8800, dvojku kandidátky Moniku Brzeskovou (KDU-ČSL) preferovalo přes 26 tisíc voličů. A vyšší počet preferenčních hlasů získali také poslanci Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS) a Jakub Janda (ODS) a také náměstek havířovského primátora Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL).
Česká republika
Mimo sněmovnu skončil také Jan Lacina, dosavadní poslanec za hnutí STAN. Byl na třetím místě kandidátky, ale tři mandáty pro STAN obsadili voliči preferovanějšími spolustraníky.
Česká republika
Z posledního místa kandidoval dosavadní předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. A skončil těsně pod čarou. Získal přes 12 400 hlasů a přeskočil do čela náhradníků.
Prakticky vůbec se preferenční hlasy nedotkly Motoristů.
