Praha - Premiér Petr Nečas (ODS) se podpisem amnestie, kterou vyhlásil na Nový rok tehdejší prezident Václav Klaus, nedopustil trestného činu. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 oznámení na předsedu vlády takzvaně uložilo, tudíž se jím nebude dále zabývat. O prošetření Nečasova postupu požádali předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a šéf senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD). Štěch s rozhodnutím nesouhlasí a zvažuje odvolání.
Štěch a Antl v žádosti o přezkum postupu premiéra poukazovali na to, že úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s Kanceláří prezidenta republiky ohledně amnestie, a také členové vlády přiznali, že amnestii neprojednali. Podle senátorů je přitom odpovědnost z ústavy na vládě jako celku. Nečas tak prý znemožnil posouzení dopadů prezidentského pardonu a projednání vládou, čímž překročil svou pravomoc a „rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky“.
Šárka Pokorná, Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1:
„Nikde není dána povinnost předsedy vlády, aby to předložil před svým podpisem vládě. Není v tom spatřována žádná trestná činnost.“
Antl se Štěchem mohou požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí nadřízené Městské státní zastupitelství v Praze. Štěch uvedl, že se rozhodne příští týden po poradě s někdejším žalobcem Antlem, který je nyní v zahraničí. „Budu kolegovi Antlovi doporučovat, abychom takový krok udělali,“ uvedl Štěch. Podle něj je třeba využít všech možností ke korekci kontroverzní amnestie, kterou označil za hrubou chybu a špatný krok.
Milan Štěch:
„Není úplně správné stanovisko, že předseda vlády nemá povinnost takovou záležitost týkající se prezidenta dát vládě projednat. Sice to z žádného speciálního zákona nevyplývá, ale z dikce ústavy ano. Pokud je vláda zodpovědná za kroky prezidenta, jak může být tedy zodpovědná, když o tom členové vlády ani neví? (…) Občané jsou zklamáni a znechuceni krokem jak prezidenta, tak špatnou činností předsedy vlády v této věci (…) je naší povinností se v této věci angažovat.“
Senátoři argumentovali tím, že Nečas by mohl být podezřelý z trestného činu, i kdyby jednal nedbalostně. Trestní oznámení na Nečase podala v minulosti také skupina lidí kolem miliardáře Karla Janečka. Podle nich mohl předseda vlády podpisem amnestie zneužít pravomoc nebo se dopustit trestného činu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.
Skupina senátorů podala před časem Ústavnímu soudu návrh na zrušení části amnestie, ale neuspěla. Stejně tak žalobu na Klause pro velezradu Ústavní soud neprojednal a řízení zastavil.
Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Klaus se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti svojí osobě.
