Americká vlajka z Litomyšle po 70 letech přivítá své vojáky

Litomyšl – Marie Brunová ušila za války, v nebezpečí života, vlajku Spojených států amerických. Nakonec s ní ale osvoboditele nepřivítala. Vlajku pak rodina schovávala 70 let, nejprve před nacisty, pak před komunisty. Přání paní Brunové po letech splní její syn, který vlajku odveze na oslavy do Francie.

2 minuty
Americká vlajka z Litomyšle po 70 letech přivítá své vojáky
Zdroj: ČT24

Maminka Václava Bruny ušila americkou vlajku v utajení za nacistické okupace v roce 1944 doma v Litomyšli. „Občané východočeské Litomyšle doufali, včetně mých rodičů, že přivítají jako osvoboditele Američany. Rodiče chtěli zamávat svým osvoboditelům,“ uvedl Václav Bruna. „Značilo to i velkou naději, kterou ta paní v sobě chovala. V tomhle byla podvedena velkými dějinami. Ta naděje reálná nebyla,“ komentoval historik Jiří Hutečka. Litomyšl v květnu 1945 osvobodili Rusové. Vlajka s hvězdami a pruhy se do běhu událostí najednou nehodila.

Mít doma vlajku Spojených států za vlády všemocného gestapa a pak v 50. letech za vlády komunistů bylo nebezpečné. „Neumím si představit, že by se v dnešní době dokázali lidé takhle vlastenecky postavit a nést to riziko,“ komentovala manželka Václava Bruny. Sám zubní lékař Bruna ví o nesvobodě své. V 80. roce ho na víc než rok zavřeli za šíření protikomunistické Charty 77 na Slovensku.

Téměř 70 let od konce války ale splní Václav Bruna přání rodičů. Začátkem června zamává vlajkou americkým vojákům při oslavách vylodění spojenců v Normandii. S předstihem, už před dvěma lety, si Brunovi objednali ve Francii hotel, aby mohli být na pláži Omaha, kde se spojenci v roce 1944 vylodili, s maminčinou vlajkou co nejblíž. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Praha vypíše tendr za 2,47 miliardy na průzkum pro dostavbu městského okruhu

Pražský magistrát vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 2,47 miliardy korun s DPH na geotechnický průzkum pro plánovanou dostavbu vnitřního městského okruhu. V pondělí to schválili městští radní. Průzkum se bude skládat především ze tří štol pro budoucí tunely Bílá skála, Jarovský a Malešický. V metropoli zbývá dokončit asi jedenáctikilometrovou část vnitřního okruhu mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy včetně Libeňské spojky, která jej napojí na dálnici D8.
před 42 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o výročí 17. listopadu

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali výročí 36 let od sametové revoluce. V debatě zmínili otázku odrazu revoluce v současné společnosti, dopad rozdělení Československa, hodnoty ve společnosti tehdy a dnes, čelení hrozbám i možné „zklamání z demokracie“. Pozvání přijali spisovatel, antropolog a textař Michal Horáček, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, ekonom a právník Dušan Tříska, někdejší odborový předák, bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Miller a herec Jan Cina. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Na cestě k demokracii jsme neustále a ještě jsme z ní nesešli, míní Uhde

K demokracii a svobodě kráčíme stále, neexistuje definitivní stav, sdělil k příležitosti 36 let od sametové revoluce v Interview ČT24 dramatik, spisovatel a polistopadový politik Milan Uhde. Demokracii je podle něj nutné neustále prověřovat. „Kde zvyk, tam velké nebezpečí,“ řekl moderátorovi Danielu Takáčovi. V nastavení politických institucí má však podle něj Česko dobré předpoklady.
před 5 hhodinami

Česko si připomnělo 17. listopad, davy vyrazily na Národní třídu

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cenu Paměti národa získaly osobnosti z Česka, Slovenska i Ukrajiny

Cenu Paměti národa získalo pět osobností z Česka, Slovenska a Ukrajiny, které čelily politickému tlaku a postavili se komunismu. Letošními laureáty tak jsou Milena Sedláčková a Jaroslav Vrbenský z Česka, Fedor Gál a Emil Sedlačko ze Slovenska a Nadija Kalinčenkovová z Ukrajiny. Šestnáctý ročník Cen Paměti národa se konal v Národním divadle.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Student Lagner po 17. listopadu pomáhal organizovat stávku

Hybnou silou událostí roku 1989 byli studenti. Ti jsou spojováni nejen s brutálním zásahem proti nim na Národní třídě, ale i s následujícím děním. Tehdy třiadvacetiletý student DAMU Pavel Lagner patřil mezi ty, kteří začali ihned organizovat stávku. Sedmnáctého listopadu se totiž rozhodl, že nebude dále „kolaborovat“ s režimem a na vysokou školu už za komunismu nepůjde.
před 15 hhodinami

„Česko není na prodej.“ Demonstrace mířila proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů

Na pražském Staroměstském náměstí se v pondělí sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek proti vzniku vlády ANO, SPD a Motoristů. Krátce po začátku protestu prostor výrazně naplnili. Mnozí demonstrující drželi vlajky České republiky, Evropské unie, Ukrajiny i Severoatlantické aliance. Pořadatelé na akci nazvané Česko není na prodej protestovali proti vznikající vládě, která podle nich stojí na mafiánském principu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Statisíce lidí hovořily jedním hlasem, vzpomíná britský historik na listopad 1989

Vidět statisíce lidí hovořit jedním hlasem bylo něco mimořádného, uvedl v rozhovoru pro Českou televizi slavný britský historik Timothy Garton Ash, který do Československa dorazil několik dnů po 17. listopadu 1989. Za „fantastickou chvíli“ označil moment na pražském Václavském náměstí, kdy všichni demonstranti vytáhli z kapes klíče a začali s nimi cinkat.
před 18 hhodinami
Načítání...