Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost aktivistky Kateřiny Krejčové, která zpochybnila policejní zákrok proti účastníkům akce na podporu multikulturalismu. Podle Krejčové bylo jejich shromáždění neoprávněně rozpuštěno, Městský soud v Praze ale už loni dospěl k závěru, že to tak nebylo a že policie zakročila jen proti několika lidem sedícím na zemi. Proto námitky Krejčové považoval za nedůvodné.
NSS se ztotožnil s názorem městského soudu, vyplývá z odůvodnění. Právník aktivistky Pavel Uhl prohlásil, že rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem. Jeho klientka s verdiktem nesouhlasí a podá ústavní stížnost.
Incident se stal předloni 1. července. Na Václavském náměstí demonstrovalo několik stovek lidí proti imigraci a uprchlickým kvótám. Někteří z účastníků nesli šibenice s nápisem „Za vlastizradu“. Krejčová se zúčastnila shromáždění v dolní části náměstí, kde chtěla asi stovka lidí vyjádřit nesouhlas s protiuprchlickou akcí. Obě demonstrace byly nahlášené.
Odpůrci imigrantů plánovali průvod, který se křížil s místem akce na podporu multikulturalismu. Policisté se proto dohodli s organizátory, že menší shromáždění umožní průchod většímu. Někteří z aktivistů se ale posadili na zem do cesty průvodu. Poté, co neuposlechli výzvu k vyklizení místa, proti nim policisté zakročili, některé aktivisty zadrželi a odvezli na služebnu.
Podle soudu směřovala výzva jenom na několik účastníků
Krejčová se u městského soudu domáhala toho, aby bylo rozpuštění shromáždění prohlášeno za nezákonné. Podle soudu však shromáždění nikdo nerozpustil. „Za rozpuštění shromáždění rozhodně nelze považovat výzvy či následný zásah policistů proti několika málo účastníkům (…). Pokud by tito účastníci uposlechli výzvy policie a dočasně uvolnili prostor, stejně jako to na pokyn svolavatele učinila většina účastníků téhož shromáždění, mohli se dál shromáždění, které nebylo nikým rozpuštěno, účastnit,“ stojí v rozsudku městského soudu. „Částečné rozpuštění“ podle verdiktu neexistuje.
Podle NSS skutečně nešlo ze strany policie o „akt mířící proti shromažďovacímu právu“. „Toliko se jednalo o akt mířící proti konkrétním osobám, které neuposlechly výzvy k (dočasnému) uvolnění prostoru za účelem umožnění průchodu účastníkům druhého shromáždění,“ napsali soudci NSS.
Justice řeší také čin Krejčové z téhož dne. Aktivistka se pokoušela bránit svého přítele před zakročujícím policistou. Podle obžaloby policistu lehce poranila. Městský soud v Praze ji původně zprostil obžaloby, Nejvyšší soud ale vyhověl dovolání Nejvyššího státního zastupitelství. Znovu by měl rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 1. Není vyloučeno, že kauza skončí v přestupkovém řízení.
Aktivistka už dříve novinářům řekla, že si za svým činem stojí. Policistův zákrok proti svému příteli, který kladl pasivní odpor, považovala za zcela nepřiměřený.
