Advokát Kramarič chce po státu odškodnění přes 13 milionů

Praha - Pražský advokát Julius Kramarič chce po státu víc než 13 milionů korun za své trestní stíhání v procesu s údajným šéfem arménské mafie v Česku Andranikem Soghojanem, infomoval Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Podle obžaloby chtěl Kramarič uplatit dva svědčící vězně, aby u soudu lhali ve prospěch jeho klienta. Soud ale obhájce nakonec osvobodil. Kramaričovo chování označil za neetické, ale nikoli trestné. „Pokud jde o pana Kramariče, žádá o odškodnění ve výši více než 13 milionů,“ řekla ČRo mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Právník po státu požaduje za každý den trestního stíhání 10 000 korun. Lhůta pro zpracování stanoviska skončí podle Hrochové ministerskému odboru odškodňování v dubnu. Kramarič se k případu nechce vyjadřovat. Jeho advokát Vladimír Vaněk potvrdil, že Kramarič o odškodnění žádá.

Advokát podle obžaloby v roce 2010 před začátkem procesu se Soghojanem nabídl jednomu vězni půl milionu korun, když u soudu řekne, že vraždy, z nichž je viněn Soghojan, objednal a zorganizoval klíčový svědek Tagir Tarsžojev. Kramarič prý také chtěl, aby vězeň obvinil z korupce policisty, což měl dosvědčit další vězeň, kterému advokát údajně daroval drahé hodinky a půjčil 30 000 korun.

Julius Kramarič
Zdroj: ČT24/ČTK

Obvodní soud předloni uznal Kramariče vinným z podplácení a uložil mu roční podmínku a zákaz výkonu činnosti advokáta na 2,5 roku, ale Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Skutek se totiž sice podle soudu stal, ale nebyla naplněna skutková podstata trestného činu podplácení. Městský soud ale zároveň Kramaričovo chování označil za neetické. Odporovalo prý zákonu o advokacii. Kvůli promlčecí lhůtě se případem nemohla zabývat advokátní komora v kárném řízení.

V kauze podalo dovolání Nejvyšší státní zastupitelství, které s verdiktem pražského městského soudu v Kramaričově kauze nesouhlasilo. Dovolání ale loni v září odmítl Nejvyšší soud, námitky nejvyššího žalobce označil za zjevně neopodstatněné.

Andranik Soghojan
Zdroj: ČT24/ČTK

Případ „vora v zakoně“ Andranika Soghojana:

  • duben 2009 - Mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) oznámil, že policisté zadrželi skupinu osob napojenou na ruskojazyčný organizovaný zločin v ČR. Mezi zadrženými byl i Armén Andranik Soghojan, který podle ní představoval takzvaného „vora v zakoně“, tedy vysokou autoritu zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Policie obvinila Soghojana z toho, že usiloval o život arménského podnikatele.
  • červen 2009 - Pražský městský soud uložil Ukrajinci Timuru Treťjakovovi doživotí za nájemnou vraždu řidiče Sazky a pokus o vraždu arménského podnikatele. Soud předvolal jako svědka i Soghojana, který podle policie vraždu objednal. Odvolací soud zmírnil Treťjakovi trest na 22 let vězení.
  • červen 2010 - Soud začal řešit případ Soghojana a dalších obžalovaných. Soghojan odmítl vypovídat, obžalobu označil za nepravdivou
  • září 2010 - Detektivové z ÚOOZ obvinili Soghojanova advokáta Julia Kramariče z podplácení svědků. Obvodní soud v roce 2013 uznal Kramariče vinným z podplácení a uložil mu roční podmínku a zákaz výkonu činnosti advokáta na 2,5 roku. Městský soud v Praze následně rozsudek zrušil, ale Kramaričovo chování označil za neetické a v rozporu se zákonem o advokacii. Kvůli promlčecí lhůtě se případem nemohla zabývat ani advokátní komora v kárném řízení.
  • říjen 2010 - Městský soud v Praze zprostil Soghojana obžaloby. Spolu s ním osvobodil i další tři muže. Všechny propustil z vazby, Soghojan poté opustil ČR.
  • duben 2011 - Vrchní soud v Praze částečně zrušil zprošťující verdikt z října 2010 a případ vrátil Městskému soudu v Praze. Ten Soghojana a další čtyři muže podezřelé z objednání vraždy po roce znovu osvobodil. To ale vrchní soud i podruhé zrušil.
  • únor 2013 - Městský soud v Praze uložil Soghojanovi dvaadvacetiletý trest vězení. Jeho spoluobžalovaní si vyslechli tresty od 12 do 18 let. Odsuzující rozsudek padl poté, co kauzu dostal na starost jiný soudce.
  • září 2014 - Vypršelo ultimátum, které Soghojan dostal pro nástup do českého vězení. O měsíc později ho zadržela arménská policie a byl umístěn do vazby.
  • únor 2015 - Česko požádalo Arménii o převzetí rozsudku. Soghojan tehdy již byl měsíc na svobodě.
  • březen 2015 - Arménské ministerstvo spravedlnosti odmítlo převzetí českého rozsudku na Andranikem Soghojanem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 56 mminutami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 11 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 18 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...