Německé velvyslanectví eviduje za posledních deset let razantní úbytek němčinu ovládajících absolventů českých škol. A univerzity jim dávají za pravdu - odhadují úbytek uchazečů o studium germanistiky zhruba na polovinu. Podle pracovních agentur přitom německé firmy po absolventech s němčinou přímo prahnou.
Německé velvyslanectví na podporu výuky němčiny na školách v Česku rozjelo spolu s rakouskými kolegy projekt Šprechtíme. I přesto za posledních pět let klesl počet těch, kteří se tu německy učí, z půl milionu na méně než 300 tisíc. A klesající trend pokračuje. Podle informací velvyslanectví jde pokles ruku v ruce s celosvětovým úbytkem.
Jeden příklad za střední školy – přestože se Břeclav nachází u hranic s Rakouskem, na místním gymnáziu se letos nenašel nikdo, kdo by si při zkoušce z dospělosti němčinu zvolil. Přitom před 7 lety to byl každý čtvrtý z nich. „Oni si myslí, že jim angličtina do života bude stačit,“ říká k motivaci maturantů ředitelka gymnázia Eva Krutáková.
Češi si význam němčiny uvědomují. Německé firmy doufají v opětovný příklon k jazyku
„V dlouhodobém horizontu se to může stát i problémem pro německé firmy usazené v České republice. Mnohé podniky již nyní zoufale hledají spolupracovníky se znalostí němčiny,“ píše se na stránkách projektu Šprechtíme. Přitom podle studie ISEA považují tři čtvrtiny Čechů němčinu za důležitou pro úspěšnou kariéru.
A personalisté jim dávají za pravdu. Obzvláště v některých technických oborech představuje znalost němčiny okamžitou vstupenku na vysněnou pozici. „Pokud už máme strojaře němčináře, řekněme do 24 hodin může mít 5 pohovorů, do 48 hodin nastoupit,“ tvrdí Martina Malečková z olomoucké agentury.
Podle velvyslanectví už se kvůli propagaci němčiny v rámci projektu začalo učit jazyk o 10 procent více dětí. Zlepšení situace si slibuje od populačně silnějších ročníků, které nastoupí do škol během 3 až 5 let.
