Praha - Češi mají za sebou další rok, už dvacátý od pádu komunismu. Přinesl s sebou volební a politická dramata, povodně, doznívající ekonomickou krizi, ale tradičně i spoustu událostí, které svého času vzbudily velký ohlas, avšak zakrátko zapadnou do bezedného propadliště dějin. S menšími přestávkami bylo mediální hvězdou zdravotnictví - až do konce roku stránky tisku plnily stále vyšší počty lékařů, kteří chtějí odejít z nemocnic. Studenty a potažmo i učitele trápí nástup státních maturit a po celý rok se jako bumerang vracela všudypřítomná korupce. Politicky neúnosná situace kolem státního zastupitelství nakonec též vyvrcholila - Renata Vesecká odchází.
Do roku 2010 vstoupili Češi s dědictvím roku minulého – prasečí chřipkou, o které nikdo přesně nevěděl, jak moc je nebezpečná a co se z ní vyvine. Navzdory faktu, že se jí příkladně nakazil i hlavní hygienik Michael Vít, pandemie se nakonec nekonala a Světová zdravotnická organizace její hrozbu v létě definitivně odvolala.
Zdravotnictví v jednom ohni - prvně poplatky, pak lékaři
Více než prasečí chřipka se dotýkaly lidí v Česku zdravotnické regulační poplatky. Kraje pod vedením sociálnědemokratických hejtmanů ve svých zařízeních lidem regulační poplatky proplácely. Sklízely však kritiku, že každý kraj proplácí něco jiného a jiným způsobem. Evropská komise navíc proplácení poplatků jen v určitých zařízeních prohlásila za diskriminační, a tak začaly kraje postupně od poplatků ustupovat. Nyní je tvrdošíjně hradí jen Středočeský kraj s hejtmanem Davidem Rathem. Pacient poplatek zaplatí a poté případně žádá o vrácení.
Jen co boj o poplatky skončil, objevil se ve zdravotnictví podstatně palčivější problém, a to hrozba odchodu nemocničních lékařů do zahraničí nebo mimo nemocnice. Lékařské odbory v září naplno spustily kampaň Děkujeme, odcházíme, v níž upozorňují na údajně špatné finanční ohodnocení zdravotníků a požadují, aby platy lékařů činily až trojnásobek průměrné mzdy. Postupně se k výzvě připojilo na 4 000 nemocničních lékařů. Někteří z nich postupně výpovědi stahují, o konečném počtu odcházejících lékařů bude jasno v lednu.
Studenty postrašily nové maturity
Na 1 225 středních školách se v říjnu odehrála generálka státních maturit, které se poprvé uskuteční na jaře 2011. Zhruba třetina studentů v nich neuspěla, a to přestože si vybrali lehčí verzi maturity. Důvodem byla minimální příprava a také často nebyla probraná kompletní látka. Výsledek maturity nanečisto nicméně přispěl k tomu, že drtivá většina studentů si také pro ostrou jarní maturitu vybrala lehčí verzi zkoušky. Pouze čtrnáct procent z nich se rozhodlo pro těžší maturitu. Pro všechny je povinná čeština, k níž si 61 procent maturantů vybralo cizí jazyk, zbytek zvolil matematiku.
Tresty pro žháře i Dělnickou stranu
Nejsledovanější soudní verdikt letos padl v případu loňského žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově. Krajský soud v Ostravě udělil čtveřici extremistů výjimečné tresty vězení - David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš v něm mají strávit 22 let, Václav Cojocaru pak 20 let. Soud je uznal vinnými z pokusu o vraždu a z poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Všichni se proti rozsudku odvolali. Požár poranil tři lidi, nejvážněji tehdy ani ne dvouletou Natálii.
Velkou pozornost upoutalo také rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany. Nejvyšší správní soud ji rozpustil na návrh vlády, stalo se tak v historii České republiky vůbec poprvé. V květnu Ústavní soud odmítl stížnost Dělnické strany, a ta definitivně skončila. Většina jejích členů však přešla do nově vzniklé Dělnické strany sociální spravedlnosti, takže soudní akt byl především formálním gestem.
Duka vystřídal Vlka
Katolická církev má od letošního roku v Česku nové vedení. Pražský arcibiskup a český primas Dominik Duka převzal 10. dubna v katedrále sv. Víta z rukou svého předchůdce Miloslava Vlka biskupskou berlu, a ujal se tím oficiálně svého úřadu. Předcházela jej pověst zkušeného diplomata, což prokázal hned o měsíc později, kdy ukončil dlouhotrvající a ostudný spor o katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Duka s prezidentem Václavem Klausem podepsali dohodu, podle které se stát i církev budou starat o chrám společně.
ÚSTR neměl zrovna šťastný rok
Do čela nejvíce nestabilních institucí se letos postavil Ústav pro studium totalitních režimů. Po odvolání prvního ředitele ústavu Jiřího Žáčka byl do jeho čela zvolen historik Jiří Pernes. Po necelém měsíci a půl byl však odvolán, neboť do životopisu neuvedl studium na Večerní škole marxismu-leninismu a objevily se i pochybnosti o některých jeho odborných pracích. Na růžích ustláno neměli prozatímní šéf ústavu Zdeněk Hazdra ani současný ředitel Daniel Herman. Ten navíc musí řešit spor s aktivistou Stanislavem Pencem, který zveřejnil dva dosud nikde neuvedené seznamy přibližně 2 000 někdejších zaměstnanců Státní bezpečnosti.
Úplatky, kam se podíváš
Jako červená nit se celým rokem táhly nejrůznější případy, které zaváněly korupcí. V Praze to byla karta Opencard za miliardu, v Brně zase zatýkání na radnici v Brně-Žabovřeskách. Starosta Aleš Kvapil a bývalý tajemník Brna-střed Radovan Novotný půjdou za přijetí úplatku na sedm let do vězení a dostanou i pokutu. Jsou však letos jedinými, kdo půjdou za korupci „sedět“.
Nikdo zatím nebyl potrestán za předražené armádní zakázky, kterých se letos vynořilo nepočítaně – ať už se jedná o obrněné transportéry Pandur, vozy Iveco, armádní tatrovky, letouny CASA nebo stíhačky Gripen. Auditoři, kteří na sklonku roku prověřovali hospodaření ministerstva obrany, upozornili celkem na 54 různých pochybení týkajících se postupu při výběrových řízeních. Většina z nich se až podezřele často dotýká exministra obrany Martina Bartáka, který má nyní neplacené volno.
Vážná obvinění se nevyhnula ani dalším politickým špičkám. Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) složil mandát kvůli údajně zneužité dotaci a půjčce od právníka Zdeňka Klapky. Půjčený milion mu vrátil ve svačinovém pytlíku, a navíc protiprávně v hotovosti. Policejního stíhání se dočkal i ten, který má ostatní kontrolovat – šéf Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal. Podle obžaloby měl využíváním nepřiměřeně luxusních bytů a limuzín způsobit státu škodu přes milion korun.
Boj o Veseckou, Kučeru i Drobila
Třešničkou na korupčním dortu bylo vyústění sporu o nejvyšší státní zástupkyni Renátu Veseckou, kterou vláda k 31. prosinci odvolala a nahradí ji zástupce v organizaci Eurojust Pavel Zeman. Pád Vesecké zapříčinily zejména soudní pře a spekulace o jejím spojení se členy takzvané justiční mafie, kteří měli podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové zametat prominentní případy, například aféru Jiřího Čunka. Krajský soud v létě rozhodl, že se Benešová Vesecké a dalším představitelům justice omlouvat nemusí, s výjimkou náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka.
Dozvuky Čunkovy aféry dopadly také na místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil jej totiž zprostil výkonu funkce soudce, a to kvůli kárnému řízení, ve kterém šéfka Nejvyššího soudu Iva Brožová žalovala Kučeru z ovlivňování vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého lidoveckého předsedy. Kučera poté na funkci soudce rezignoval a vzhledem k tomu, že odchází do penze, soudit už nebude.
Jak se s českou přebujelou korupcí vyrovná vláda Petra Nečase, je zatím pouze v rovině úvah. Ačkoli se totiž jeho kabinet pasoval do role bojovníka proti korupci, zatím se koalice nedokázala dostatečně popasovat ani s korupční kauzou na Státním fondu životního prostředí, která stála křeslo ministra Pavla Drobila. Na jeho kariéru a financování ODS měla plynout půlmiliarda z tendru na pražskou čističku odpadních vod.
