Zámek Hluboká drží sochy z Hitlerovy sbírky pod zámkem

České Budějovice – Alšova jihočeská galerie, jejíž hlavní budovou je jízdárna zámku Hluboká, odmítá vystavit sochy ze soukromé sbírky Adolfa Hitlera. Trojice soch se do zámeckého parku dostala v 60. letech z Vyšebrodského kláštera, kde nacistický vůdce za války skladoval umělecká díla. Jejich původ až před nedávnem odhalil český publicista Jiří Kuchař ve spolupráci s badatelem Lubomírem Mazuchou. Galerie je následně z bezpečnostních důvodů ukryla do depozitáře, město Hluboká nad Vltavou však v sochách vidí další turistickou atrakci a prosazuje jejich vystavení.

Sochy se měly stát součástí Hitlerova velkolepého plánu na přestavbu rakouského Lince v hlavní město evropské (resp. nacistické) kultury. Vidět zde měla být všechna „hodnotná“ díla umění od pravěku po současnost. Sám diktátor byl také náruživým sběratelem umění a neváhal kvůli němu vykrádat okupované země. Trojici hlubockých soch – Rozsévače, Afroditu (event. Venuši) a Veslaře – však odkoupil. Autorům Willymu Knappovi, Wilhelmu Wandschneiderovi a Hermannu Zettlitherovi za ně vyplatil 8 000, 6 600 a 12 000 říšských marek. Do realizace jeho lineckého snu byly od roku 1944 uskladněny ve Vyšebrodském klášteře.

Galerie se bála krádeže

2 minuty
Reportáž Petra Šuleře
Zdroj: ČT24

Teoretická hodnota soch se vzhledem k jejich původu pohybuje kolem statisíců eur. Galerie je proto stáhla ze zámeckého parku z obavy, že by se mohly stát úlovkem pro zámožného sběratele, případně stoupence neonacismu. „Hlavním důvodem byla jejich bezpečnost, jejich zachování,“ řekl kurátor Alšovy jihočeské galerie Vlastimil Tětiva.

Hlubocká radnice ovšem navrhuje jejich vystavení. Slibuje si od toho další zvýšení zájmu turistů. „Přeci nebudeme schovávat umění. Je to určitý odkaz doby, to by mělo být nad ideologií,“ řekl starosta Hluboké Tomáš Jirsa. Podle ředitele Lubomíra Bednáře však nemá galerie samostatné vystavení soch v plánu ani v koncepci, prý se jí nedostává ani místa. Mj. se ale také obává toho, že v případě vystavení by návštěvníky zajímal spíš Hitlerův vkus než další exponáty expozice.

Po Hitlerovi „dědí“ Bavorsko

Pozůstalost Adolfa Hitlera oficiálně patří Bavorsku. Podle výpovědi vládního rady Cajetana J. Edera pro časopis Reflex se však v případě těchto soch zřejmě není důvod obávat, že by je největší německá spolková země vyžadovala. „… Jestli lze do tohoto dědictví zařadit jednotlivé majetkové předměty, je nutno prověřit v každém případě zvlášť. Nárok Svobodného státu Bavorsko na vydání těchto předmětů především předpokládá, že Adolf Hitler dotyčný předmět bezpochyby nabyl do svého soukromého, a ne do říšského vlastnictví, a rovněž, že se tento objekt v okamžiku jeho smrti nacházel v Bavorsku,“ řekl Eder.

  • Socha z Hitlerovy sbírky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1253/125286.jpg
  • Socha z Hitlerovy sbírky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1253/125291.jpg
  • Socha z Hitlerovy sbírky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1253/125292.jpg
  • Alšova jihočeská galerie zdroj: www.ajg.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1253/125285.jpg
  • Adolf Hilter zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/874/87309.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...