Založen Československý červený kříž

Praha - Zmírňovat lidské utrpení v dobách válek bylo hlavním cílem organizací Červeného kříže, jež začaly vznikat ve druhé polovině 19. století. Dnes se členové těchto organizací věnují i celé řadě dalších humanitárních činností, jejichž adresáty jsou nejen lidé stižení ozbrojeným konfliktem či přírodní katastrofou, ale i senioři, bezdomovci, osamělé matky, zdravotně oslabené děti či invalidé. Součástí jejich aktivit je také organizace dárcovství krve a výuka poskytování první pomoci. Český (do roku 1993 Československý) červený kříž pomáhá v těchto sociálních oblastech od 6. února 1919.

Organizace, která nyní čítá na 65 tisíc členů a dobrovolníků v asi 1500 místních skupinách, také zřizuje geriatrická centra, ubytovny či stravovny pro bezdomovce a důchodce, poradenská střediska pro drogově závislé či krizová centra pro lidi sociálně nepřizpůsobivé. Organizuje též domácí ošetřovatelskou péči, rekondiční pobyty pro zdravotně postižené děti a v některých regionech poskytuje sociální přepravu pro seniory, osoby zdravotně postižené a matky s dětmi.

U zrodu organizace stál T.G. Masaryk 

Český červený kříž se významně podílí i na organizaci bezpříspěvkového dárcovství krve. Organizuje též kurzy první pomoci, zejména na školách. Na ČČK se lze obrátit také při pátrání po osobách, s nimiž bylo v zahraničí přerušeno spojení v důsledku válek, přírodní katastrofy či ze zdravotních důvodů. Pátrací služba organizace zahrnuje například i pátrání po hrobech padlých vojáků.  

Československý červený kříž byl založen 6. února 1919, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyhověl žádosti skupiny sociálních pracovníků o vznik nové organizace, jejíž první předsedkyní pak byla až do roku 1938 prezidentova dcera Alice Masaryková. V prosinci 1919 byl ČSČK uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě a v lednu 1920 byl přijat do Ligy společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). V lednu 1993 se ČSČK spolu s republikou rozdělil a k 5. červnu 1993 vznikl Český červený kříž.

Červený kříž vznikl ve Švýcarsku 

K zakládání národních organizací Červeného kříže vyzval v říjnu 1863 Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům, který vznikl týž rok z iniciativy Švýcara Jeana-Henriho Dunanta. Za války v Orientě v roce 1876 dala turecká strana najevo, že ambulance označené červeným křížem hodlá respektovat a sama své ambulance označila červeným půlměsícem na modrém pozadí. V květnu 1919 se národní společnosti Červeného kříže sdružily v Lize (dnes Mezinárodní federace) společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Vatikán v roce 1907 vydal prohlášení, v němž zdůraznil, že Červený kříž jako symbol není náboženským symbolem. Vznikl jako pocta švýcarské vlajce, vzhledem k tomu, že zakladatel organizace byl Švýcar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...