Moskva - Tři sta lidských životů si v září 1999 vyžádala série explozí v ruských městech. Krvavé události byly také jedním z důvodů zahájení druhé rusko-čečenské války. Jeden z výbuchů se odehrál 9. září na sídlišti Pečatniki na jihovýchodě Moskvy. Zahynulo při něm 109 lidí a přes 200 bylo zraněno. Mohutná exploze byla od počátku označována za teroristický akt. Podobný výbuch totiž krátce předtím ochromil život v jihodagestánském městě Bujnaksk, kde si vyžádal životy 64 vojáků. Exploze později zabíjela také v panelovém domě ve Volgodonsku (18 lidí). Nejkrvavější útok se však odehrál 13. září na jihu Moskvy, kde explodoval devítipatrový dům na ulici Kaširskoje šosse: Zahynulo 124 obyvatel domu.
Kreml z útoků obvinil čečenšké povstalce v čele s obávaným polním velitelem Šamilem Basajevem. Ruská armáda, která již v srpnu zahájila druhou vojenskou operaci na severním Kavkaze, aby odtud vyhnala čečenské ozbrojence, útoků využila a přesunula boje z Dagestánu do Čečenska.
Pět strůjců atentátů v Moskvě a Volgodonsku bylo v listopadu 2001 odsouzeno k devíti až patnácti letům vězení. Dva muži pak byli v Moskvě v lednu 2004 odsouzeni na doživotí.
Ale stále koluje i verze o spiknutí, do kterého prý byla zapletena i tajná služba FSB, aby prý vyrobila záminku k druhé čečenské válce a k mocenskému vzestupu Vladimira Putina. Ten se o měsíc dříve stal z šéfa FSB novým premiérem a v důsledku událostí byl do té doby téměř neznámý Putin zvolen prezidentem a stal se nejmocnějším mužem Ruska. „Bez bombových útoků by Putinův vzestup nebyl možný,“ řekl listu The Moscow Times Nikolaj Petrov z moskevského střediska Carnegie. Sám Putin svého času odmítl spekulace o účasti FSB na atentátech jako „šílený nesmysl“ a „nemorální nařčení“.
Ale týden po výbuších v Moskvě obyvatelé jednoho domu v Rjazani ohlásili policii, že do sklepa kdosi nanosil podezřelé pytlíky. Policie sice na místě našla roznětky, ale v sáčcích místo trhavin byl prý cukr. Šéf FSB další den incident vysvětlil jako bezpečnostní cvičení.
