Revoluce byla euforií lidskosti, říká Valtr Komárek

Praha – Ekonom Valtr Komárek byl v době sametové revoluce jedním z nejpopulárnějších představitelů nově nastupujících politiků. Jeho oblíbenost byla taková, že se na masových shromážděních dokonce neslo volání: Komárek na Hrad! Jako šéf Prognostického ústavu Akademie věd, který tehdy sdružoval velké množství odborníků a osobností, se zasazoval o přechod československé ekonomiky do prostředí tržního hospodářství pomocí postupných kroků. Souboj o ekonomickou reformu však v devadesátých letech prohrál a jeho evoluční koncepce musela dát přednost radikální revoluci, jejímž hlavním stoupencem byl tehdejší ministr financí Václav Klaus. Profesor Komárek proto odešel do ústraní a do veřejného života se již nevrátil. V pořadu Před půlnocí vzpomínal na atmosféru listopadových dní a na své vztahy s bývalými kolegy z aktivní politiky.

O revoluci mluvil celý svět

Když 17. listopadu 1989 Prahou procházel průvod několika desítek tisíc lidí, Valtr Komárek nebyl nikde jinde než v ústavu a bádal. On a jeho kolegové však věděli, že tento průvod je velmi významná záležitost a počítali, že bude signálem ke změně. Když se dozvěděli, co se stalo na Národní třídě, byli zaskočeni, ale ihned zorganizovali protestní hnutí a vydali prohlášení. „My jsme byli v děsné aktivitě a děsně jsme to prožívali,“ vzpomíná Komárek.

27 minut
Před půlnocí
Zdroj: ČT24

Revoluci a veškeré související události považuje za obrovskou euforii lidskosti a vzájemnosti. On sám podle svých slov něco podobného zažil na konci druhé světové války nebo v určitém období pražského jara. Listopad byl však prý nejsilnější. „To byl takový spontánní výbuch lidské víry, že bude lépe, že si můžeme věřit a že se můžeme mít rádi. Ono to vydrželo celé měsíce, což je úžasné, a obletělo to celý svět,“ poznamenal aktér listopadových událostí. Přestože bylo Československo jednou z posledních zemí východního bloku, kde probíhaly politické a společenské změny, o sametové revoluci mluvil celý svět, míní Komárek.

Z lidského života se podle něj vytrácí nadšení, víra či vzájemná důvěra, tedy hodnoty, které navzdory mrazivému počasí pět týdnů držely na náměstích a ulicích několik milionů lidí. Proto bude příští úterý společně s dalšími lidmi na události před dvaceti lety vzpomínat a účastnit se akcí, které se na počest budou konat. „Ty vzpomínky jsou velice milé a sympatické,“ říká profesor Komárek, který rovněž ocenil snahu České televize přiblížit divákům historické momenty.

Duchovní majetek Prognostického ústavu přišel vniveč

V Prognostickém ústavu, který tehdy vedl, se sešla skupina lidí, jež později významně zasáhla do české politiky. Kromě Václava Klause či Miloše Zemana zde také působili Vladimír Dlouhý, Tomáš Ježek nebo František Dyba. S částí z nich zásadně nesouhlasil v pojetí budoucnosti české ekonomiky, jejich názory se rozcházely především v otázce kupónové privatizace. Byl proti rychlosti šokové terapie, viděl jiné problémy, jak zachránit český průmysl. „Ti hoši začali ostře podle učebnic a my jsme se začali dusit ve vlastní šťávě. Všechno komplet předělávat, všechny lidi vyměňovat, uvolnit cestu zahraniční konkurenci,“ uvedl Komárek. „Já jsem raději odešel, než abychom stále před národem bojovali,“ poznamenal ekonom.

Mezi ním a bývalými kolegy prý přetrvává řada výhrad a nedůvěry. Podle něj se tehdy mnozí často zaštiťovali jménem Prognostického ústavu, ale za několik let jeho duchovní majetek přišel vniveč a byl nahrazen velkou improvizací. Společně vypracovali určitou koncepci, jeho mladší spolupracovníci ji ale opustili. To Komárka zklamalo. Přesto by se Komárek nebránil konstruktivní debatě, ta by prý byla vzhledem k současným ekonomickým problémům více než zajímavá. „Mně se s těmi lidmi dobře spolupracovalo, utkvěli mi velmi přátelsky v mysli, jako lidi vzdělaní, schopni dialogu, takže já bych klidně debatoval s každým z nich,“ dodal nakonec Valtr Komárek.

  • Zaplněné Václavské náměstí v Praze v listopadu 1989 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/5/432.jpg
  • Zaplněné Václavské náměstí v listopadu 1989 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/5/440.jpg
  • Tomáš Ježek - ekonom a bývalý ministr privatizace autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/249/24835.jpg
  • Ekonom Valtr Komárek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/372/37140.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...